Neuron pod širým nebem. Vědci, mecenáši, výsledky expedic a slavnostní vyhlášení nové
Věda, byznys, kultura a především setkávání lidí, kteří podporují české talenty a objevy. Tradiční zahradní setkání Nadace Neuron přivedlo do Vratislavské zahrady pod Pražským hradem přední české vědkyně a vědce, mecenáše i osobnosti veřejného života. Večer nabídl ohlédnutí za uplynulým rokem, představení dalších plánů Neuronu i dvě filmové premiéry z expedic do Guatemaly a Tibetu.
Okouzlující lokace Vratislavské zahrady pod Hradčany, desítky osobností ze světa vědy, kultury i byznysu, mecenáši Nadace Neuron i vyhlášení nové Expedice Neuron 2026, která pod vedením archeoložky Lenky Varadzinové zamíří do Keni – bude zkoumat tajemství zrodu spolupráce v lidské společnosti před 13 tisíc roky. To byly klíčové aspekty tradičního setkání koncem letních prázdnin, které v příjemné atmosféře spojuje unikátní komunitu Neuronu. Šlo o výjimečný večer plný vědy, talentu, objevů a především setkávání dobrých přátel.
Komunita, která propojuje vědu a byznys
„Mám velkou radost, že se na zahradním setkání znovu sešlo tolik inspirativních lidí z vědy, byznysu i dalších oblastí a že nám nakonec přálo i počasí. Právě tahle komunita je pro Neuron nesmírně důležitá. Velký dík patří našim mecenášům, protože bez jejich podpory bychom nemohli pomáhat českým vědkyním a vědcům ani vysílat expedice do terénu,“ říká Monika Řasa Vondráková, ředitelka a zakladatelka Nadace Neuron, která hosty večerem provázela. Partnerem vydařené akce byly Accredio, Vinisto, Bageterie Boulevard, Kytky Kytky jenom Kytky a Quix.
Přibližně po šesté hodině se Vratislavská zahrada, nad kterou se po poledni roztáhla mračna, začala plnit váženými hosty. Z mecenášů nechyběli Dalibor Dědek, Václav Dejčmar, Eduard Kučera, Marek Dospiva, manželé Jana a Libor Musilovi nebo Jaroslav Řasa; z plejády tuzemských vědeckých es stačí uvést jen namátkou fyzika a předsedu vědecké rady Tomáše Jungwirtha, jeho předchůdce Jana Konvalinku, garanty oborových rad i někdejší a nejnovější laureáty Cen Neuron – Michala Smetanu, Tomáše Jelínka, Víta Svobodu, Kláru Grantz Šaškovou a mnohé další akademičky a akademiky. Pak následovalo slavnostní zahájení.
Rok plný nápadů a podpory talentu
„Chtěla bych vám alespoň krátce představit, co Neuron v uplynulém roce vykonal,“ říkala Monika, která hovořila nejen o Cenách Neuron, ale také o kampani Začni s Proč cílící na šikovné a zvídavé středoškoláky, vědeckých táborech, podnikavosti i dalších novinkách. Jednou z nich byli i noví členové Expediční rady: přední český tropický ekolog profesor Vojtěch Novotný bádající na Papuy-Nové Guineji a Barbora Literová, šéfredaktorka magazínů National Geographic a Koktejl. Právě oni společně s egyptologem Miroslavem Bártou představili jednak dvě loňské expedice, které zamířily do Guatemaly za hmyzími kutilkami respektive do Tibetu, ale především Expedici Neuron 2026 vydávající se díky milionové podpoře na expedici v Keni, kterou zajímá vznik pravěké spolupráce lovců a sběračů.
Keňa jako další zastávka Expedice Neuron
Od ztraceného mayského města přes znovuobjevenou opici uakari až po největší podzemní termální jezero světa, které dnes nese jméno Neuron. Expedice Neuron už více než deset let dokazují, že velké vědecké objevy nevznikají jen v laboratořích, ale také hluboko v džungli, v horách nebo pod zemí. Na tuto tradici nyní naváže Expedice Neuron 2026, jejíž cíl byl slavnostně představen během zahradního setkání. V čem je nová expedice výjimečná? Proč má smysl se do keňské Olkeny vydat?
„Ví se, že tamní produkce šperků ze skořápek pštrosích vajec začala před nejméně padesáti tisíci lety. Archeologické soubory jsou ale málo početné a nevíme proto, jak byla organizována výroba ani směna. Naše představy o tom se zakládají především na analogiích s etnografickými Sany v Kalahari – primární data nejsou k dispozici. To změní naše expedice výzkumem lokality Olkena. Ta totiž uchovává pozůstatky masové a prostorově nebývale rozsáhlé produkce šperků z pštrosích vajec, nejstarší svého druhu v Africe... Výzkum může zásadně změnit naše představy obecně o pravěkém šperku a sociálních strategiích užívaných ke zmírnění dopadů environmentálních, ekonomických a sociálních krizí,“ říká Lenka Varadzinová z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK, která vede mezinárodní výzkumný tým.
Slavnostní večer vyvrcholil „světovou“ premiérou dvou filmů, které v terénu pořídili čeští vědci a filmaři. První o kutilkách představil výzkum biologa Michaela Mikáta v Guatemale, druhý ukázal cestu výpravy vedené Janem Kropáčkem ve stopách Vaniše se Sísem do Tibetu po 72 letech. Nad zahradou se již dávno setmělo, ale neuronisté si měli stále co říci.
