Ještě před několika lety fyzici věřili, že existují pouze dva základní typy magnetismu. Objev altermagnetismu ukázal, že příroda je mnohem bohatší. Za tento průlom získal profesor Tomáš Jungwirth spolu s kolegy prestižní Europhysics Prize 2026, jedno z nejvýznamnějších evropských ocenění ve fyzice.

Výzkumná práce profesora Tomáše Jungwirtha, předsedy Vědecké rady Nadace Neuron, se dočkala dalšího významného ocenění. Za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek získal s kolegy Liborem Šmejkalem a Jairo Sinovou prestižní cenu Europhysics Prize 2026, kterou uděluje Evropská fyzikální společnost (EPS). Společně se totiž podíleli na objevu altermagnetismu, třetí formy magnetického uspořádání. Tyto altermagnety mají jedinečné vlastnosti, kterí nabízejí využití třeba v počítačových pamětech, IT nebo výhledově AI.

Altermagnetismus skutečně patří k nejrychleji se rozvíjejícím oblastem fyziky pevných látek; téma skýtá obrovský potenciál. „Původní práce z let 2019 až 2024 mají tisíce citací, což je nástup desetkrát rychlejší než je u průlomových věcí ve fyzice obvyklé. Vypovídá to i o tom, že se do výzkumu altermagnetismu pustilo velké množství týmů po celém světě a v širokém spektru oborů,“ upřesňuje Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v němž na objevech s oběma kolegy pracoval. Je pozoruhodné, že jak Jungwirth – dvojnásobný řešitel elitního Advanced ERC Grantu –, tak Šmejkal i Sinova získali už nějakou formu ERC grantů, což dokládá výjimečnost jejich výzkumů i atraktivitu a inovativnost řešených projektů.

Naznačené úspěchy čtrnácti nobelistů

„Altermagnety jsou žhavým tématem současné fyziky a všem třem kolegům srdečně gratuluji k tomuto mimořádnému ocenění jejich vynikající práce. Pozoruhodné je, že za pouhých padesát let existence Europhysics Prize už čtrnáct jejích laureátů získalo později také Nobelovu cenu za fyziku. Takže třeba je tato cena i příslibem něčeho ještě většího,“ komentoval v komuniké úspěch Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR. 

Cenu EPS Europhysics Prize, která oceňuje „ významný a jasně identifikovatelný objev, průlom či přínos“, se uděluje od roku 1975 – letošní cenu takříkajíc „fyzicky“ převezmou fyzikové 22. září ve Štýrském Hradci v Rakousku při slavnostním vyhlášení jejího 42. ročníku. Jde o vůbec první takto oceněné české vědce anebo fyziky působící na výzkumné instituci v Česku.

Altermagnety spojují výhody feromagnetů a antiferomagnetů a zároveň vykazují jedinečné vlastnosti, které u žádné z těchto tříd nenajdeme. Více než sto let se totiž vědci domnívali, že všechny magnetické materiály patří do jedné ze dvou základních tříd: buď feromagnetů – tedy běžných magnetů, jaké známe z každodenního života a které se využívají v pevných discích či elektromotorech, anebo antiferomagnetů, v nichž se magnetické momenty sousedních atomů vzájemně vyruší. 

Objev altermagnetismu však ukázal, že v přírodě existuje ještě třetí základní třída magnetického uspořádání. A ta má některé vlastnosti typické pro feromagnety, jiné charakteristické pro antiferomagnety, a zároveň vykazuje zcela nové kvantové jevy.

Made in Europe

„Objev i teoretické rozpracování altermagnetismu byly dílem především evropských vědců, díky čemuž je Evropa považována za kolébku tohoto nového výzkumného směru. Na jejich práci dnes navazují rychle rostoucí výzkumné programy po celém světě, včetně významných iniciativ v USA, Japonsku a dalších asijských zemích,“ uvedla EPS v tiskové zprávě.

Pro Tomáše Jungwirtha, jenž byl od roku 2021 garantem Nadace Neuron pro obor fyziky a zasedl i ve správní radě, jde o další významný úspěch a ocenění. Cenu Neuron získal již v roce 2018; loni 28. října 2025 převzal od prezidenta ČR medaili Za zásluhy. Jeho bratrem byl význačný fyzikální chemik profesor Pavel Jungwirth, jenž nedávno tragicky odešel.