O podnětné práci špičkového vědce Tomáše Cihláře, který v roce 2020 obdržel Mimořádnou Cenu Neuron, píše nové vydání magazínu E15. Cihlář je jedním z nejvýše postavených Čechů, kteří uspěli ve spojení vědy s byznysem. Je viceprezidentem americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences s ročními tržbami v desítkách miliard dolarů. Jeho jméno coby vědce je zároveň spojeno s objevem, jímž svět začíná odvracet epidemii HIV. Stačí jedna injekce každého půl roku a unikátní látka lenakapavir zabrání přenosu viru s účinností blížící se 100 procentům. Tomáš Cihlář se díky tomu s kolegou Wesleym Sundquistem loni dostal mezi stovku nejvýznamnějších lidí planety podle časopisu Time. Co ještě E15 zaujalo?

„Tenhle příběh měl úspěch ve svém DNA zakódován prakticky od začátku. I díky tomu, že v něm hrál svou roli profesor Antonín Holý – legenda tuzemské vědy stojící za řadou objevů, které pomáhají léčit jedny z nejzávažnějších virových onemocnění jako HIV nebo virovou hepatitidu B. K pacientům se tyto látky dostaly právě díky globální firmě Gilead Sciences,“ začíná profil E15.

Hledání nejúčinnější cesty k cíli

Vraťme se do doby, kdy Tomáš Cihlář studoval Vysokou školu chemicko-technologickou a jeho osudem mělo být pivo a víno. V posledním ročníku začal pracovat na diplomové práci a její téma ho zavedlo v podstatě přes ulici do Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB). Nakonec většinu práce dělal právě tam. „V ÚOCHB jsem se seznámil s farmakologií, virologií a antivirovými látkami. Dostal jsem se tam víceméně náhodou, aniž bych přesně věděl, na jakých průlomových objevech tam vědci pracují, a nakonec z toho byla vědecká aspirantura, kterou jsem dokončil v roce 1994,“ vypráví o životní výhybce, jež se ukázala jako osudová.

V ÚOCHB Tomáš Cihlář spolupracoval s Ivanem Rosenbergem ze skupiny Antonína Holého a později se dostal blízko i k profesoru Holému samotnému. „Věděl, čeho chce ve své práci dosáhnout. To pro mě bylo inspirující a také to byla velmi cenná lekce a příklad do začátku. Soustředil se vždy na to, aby z jeho chemických projektů vzniklo něco prakticky využitelného. Byl dost nekompromisní a za svými objevy a jejich smysluplným využitím šel přímočaře. Některým lidem se mohlo zdát, že není jednoduché s ním vyjít, ale tohle prostě byla jeho filozofie,“ vypráví o Antonínu Holém, s jehož prací se měl brzy seznámit i z druhého břehu – coby vědec v rozvíjející se farmaceutické společnosti.

Když na podzim roku 1994 odjížděl Tomáš Cihlář do USA na postdoktorandskou stáž, byl to vlastně úplně nový start. Samozřejmě nevěděl, že za oceánem zakotví s rodinou natrvalo. Ale už od začátku ho Státy upoutaly. Dostal se přímo do San Franciska do Bay Area, která je kolébkou biotech průmyslu. „Zapůsobila na mě neuvěřitelná diverzita nejen obyvatelstva a společnosti, ale i vědeckého zaměření, univerzit, startupových a investorských firem,“ vzpomíná.

Nesl si s sebou jedno poselství z Prahy právě od Antonína Holého. Popisuje ho jako soustředěnost na cíl a nutnost hledat pokud možno tu nejúčinnější cestu. S tím vstoupil do tehdy téměř neznámého startupu Gilead Sciences. Pracovalo v něm v té době přibližně 300 lidí, neměl schválený žádný lékový produkt a před sebou ještě osm let trpělivé práce všech, než se firma měla stát profitabilní. „Začátek byl pro mě náročný, musel jsem se učit anglicky, abych mohl odborně komunikovat s kolegy, plus tam byly kulturní rozdíly. Adaptace trvala naší rodině poměrně dlouhou dobu a bez porozumění a podpory mojí manželky by to nebylo vůbec možné,“ říká.

Pražská spojka

Za oceánem se stal jakousi pražskou spojkou – pomáhal přenášet výzkum Antonína Holého do praxe. Firma nakonec i díky jeho práci vyrostla až k dnešním desítkám miliard dolarů obratu. Prvním velkým úspěchem se ukázal být tenofovir pro léčbu a prevenci HIV.

Ten se stal ve své době jedním z nejdůležitějších léků na HIV. Měl relativně nízkou toxicitu, dobře fungoval v kombinacích s jinými léky a jen velmi zřídka se u něho objevovala rezistence, čímž umožnil dlouhodobější kontrolu HIV. Tenofovir vydělal Gileadu desítky miliard dolarů a stal se jedním z nejúspěšnějších antivirotik historie. Licenční příjmy zároveň významně financovaly český výzkum. Cesta k jeho prosazení byla ale dlouhá. Americký Úřad pro kontrolu léčiv (FDA) ho jako samostatný lék na HIV povolil v roce 2001. Od té doby se tenofovir stal součástí ještě řady dalších lékových produktů včetně velice úspěšných a efektivních kombinací pro léčbu HIV.

Zda by se úspěch firmy podařil i bez přínosu Antonína Holého a jeho týmu, je podle Tomáše Cihláře dnes těžké soudit. „Pokud jsou firmy jako Gilead flexibilní a mají za sebou dobré investory, často se stává, že i po zdánlivě slabém začátku změní směr a najdou něco jiného. S velmi schopným vedením, které v Gileadu od začátku v čele s Johnem Martinem bylo, by šlo určitě o ten případ,“ přemýšlí. Nicméně v počátcích byl přínos Antonína Holého a jeho antivirotik podle něj „esenciální“. A po tenofoviru následovala řada vědeckých i technologických průlomů, které nakonec přispěly k vedoucí světové pozici Gileadu v celé oblasti virologie a antivirotik. Dnes se na světě pomocí přípravků této společnosti proti HIV léčí zhruba patnáct milionů lidí. K tomu je potřeba připočítat další produkty, které přišly na trh později. Třeba ty na léčbu virové hepatitidy B a C a také remdesivir proti covidu, jímž bylo během pandemie léčeno kolem osmi milionů lidí.

Tomáš Cihlář (59)

* Od roku 1994 působí v americké biofarmaceutické společnosti Gilead Sciences. Do společnosti nastoupil jako řadový vědecký pracovník a postupně se vypracoval do top managementu.

* Je držitelem desítek mezinárodních patentů a autorem či spoluautorem téměř dvou stovek publikací, včetně řady článků v nejprestižnějších vědeckých časopisech, jako jsou Nature či Science.

* Obdržel Medaili Za zásluhy I. stupně od prezidenta republiky za zásluhy o stát v oblasti vědy. V roce 2025 ho časopis TIME zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností za vývoj revolučních léků proti HIV. Je rovněž držitelem Mimořádné ceny Nadace Neuron,.

Kráceno, vyšlo v E15 12. července 2026, celé znění na E15.cz / Foto: ÚOCHB AV ČR / Tomáš Belloň