Prosadil se mezi špičku svého oboru v Americe, přesto se rozhodl vrátit do České republiky a vybudovat v Ostravě tým, který se úspěšně zapojil do mezinárodního výzkumu v oblasti krevních nádorů. Tomáš Jelínek patří mezi přední světové odborníky na nebezpečné nádorové onemocnění jménem mnohočetný myelom. Kombinuje klinickou praxi s vědeckým výzkumem – dopoledne léčí pacienty, odpoledne analyzuje jejich vzorky v laboratoři. Vyvíjí nové metody, které dokáží přesněji stanovit prognózu nemoci a do budoucna mohou nahradit bolestivé punkce kostní dřeně.

Pracuje ve Fakultní nemocnici Ostrava, kde kromě klinické praxe vede svůj výzkumný tým. Dlouhodobě působil ve špičkových institucích v zahraničí, publikuje v předních oborových časopisech, koordinuje řadu mezinárodních vědeckých projektů i klinických studií, je spoluautorem národních doporučení pro léčbu mnohočetného myelomu.

Proč získal Cenu Neuron?

Patří mezi vědce, kteří dokázali přirozeně spojit klinickou medicínu s výzkumem, jenž má přímý dopad na pacienty: činí léčbu rakoviny lidštější a méně bolestivou, čímž významně zvyšuje jejich kvalitu života.

Jeho práce je důkazem, že špičková medicína se dá provozovat i mimo velká světová centra, pokud ji dělají lidé s vizí a odvahou. Svou osobností a mimořádnými výsledky posouvá českou hematologii mezi světovou elitu. 

Vzpomenete si na nějaký váš Heuréka/Aha/Wow moment?

Kdybych měl zůstat u pracovních záležitostí, tak jsem si vždy naivně myslel, že je třeba tvrdě a kvalitně pracovat a „někdo“ to adekvátně ocení. Až teprve nedávno mi došlo, že to tak opravdu není…
 
Pamatujete si na nějaké svoje dětské otázky, které vám nedaly spát? Dostali jste někdy od dítěte (nebo i od dospělého) otázku, která vás nějak inspirovala?

Jakákoliv otázka, která začíná slovem Proč, je dobrá!
 
Jakých pět slov nebo slovních spojení vás vystihuje?

Když něco dělat, tak pořádně. Dotahovat věci do konce. Vše na poslední chvíli. Work and Fun. 
 
Kdybyste mohl mít jakoukoliv superschopnost, jaká by to byla a proč?

Co se týče reálných superschopností, tak umět být spokojený s tím co mám. Z těch nereálných pak mít schopnost asi jako Bran v Game of Thrones, mít možnost být svědkem událostí tak, jak se skutečně staly.
 
Máte za sebou životní nebo pracovní „fuck-up“? A co vám váš fuck-up dal a vzal?

V hematoonkologii se zásadně snažíme fuck-upům předcházet, takže zatím ne. V věřím že ani nepřijde.
 
Co nesmí chybět v receptu na dobrou vědu?

Dobrý tým, tvrdá práce a vize
 
Věda a rodina, jak se vám to rýmuje?

Skvěle. Co se nerýmuje s vědou v poslední době je hlavně nesmyslná byrokracie.