Nejrychlejší pohyby molekul trvají méně než tisícinu biliontiny sekundy. Je to doba, kterou si většina z nás nedokáže ani představit. Vít Svoboda ji dokáže díky speciální technice a laserovým pulsům nafilmovat. Může tak sledovat chemické reakce v reálném čase a zkoumat nejrychlejší procesy našeho vesmíru. 

Doktorát získal na ETH v Curychu, pak sbíral zkušenosti v Německu a Spojených státech. Od roku 2024 vede vlastní výzkumnou skupinu na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Pravidelně publikuje v nejprestižnějších vědeckých časopisech jako Science, Nature Physics a Nature Chemistry.Na kontě má úplně nová zjištění o chování elektronů ve vodě, přípravu vysokých harmonických v kapalinách, a hlavně studium dynamiky chirálních molekul při jejich interakcích se světlem.

Proč získal Cenu Neuron?

Dokáže pomocí ultrakrátkých pulzů světla zpomalit čas a zviditelnit i jinak neviditelné. Jeho výzkum má velký přesah – odkrývá fundamentální principy dynamického chování molekul, což může vést k přelomovým praktickým aplikacím.

Aktivně se věnuje popularizaci vědy, patří mezi pravidelné respondenty iniciativy Zeptej se vědce. Představuje výraznou osobnost nejmladší generace českých fyzikálních chemiků.

Vzpomenete si na nějaký váš Heuréka/Aha/Wow moment?

Když jsem poprvé změřil časově rozlišený signál od chirální molekuly. Naivně jsem očekával, že když štěpíme chirální molekulu světlem, tj. fotodisociujeme, tak taková molekula přestane být chirální. A světe div se, není tomu tak. Záleží totiž na struktuře molekuly a časové škále.
 
Pamatujete si na nějaké svoje dětské otázky, které vám nedaly spát?

Dlouho mi vrtalo hlavou, proč je obloha temná, když na nebi svítí plno hvězd. Asi jsem byl s podobnými otázkami dost otravný, protože když mi bylo kolem sedmi let, dostal jsem knížku Hvězdy a my. Byla napěchovaná složitou matematikou, ale to mě neodradilo. Tam se asi zrodila moje fascinace světlem, u kterého jsem už zůstal. 
Jakých pět slov nebo slovních spojení vás vystihuje?
Mluví rychle, má dobrou náladu, má smysl pro pořádek, rád běhá, rád spí a dost pracuje.
 
Kdybyste mohl mít jakoukoliv superschopnost, jaká by to byla a proč?

Já bych se chtěl umět pohybovat rychlostí světla, a přitom si zachovat svoji hmotnost. Výhoda by byla v tom, že pro světlo neubíhá čas, takže když bych měl moc práce, jen bych se začal pohybovat opravdu rychle a bum, nekonečně mnoho času.
 
Co nesmí chybět v receptu na dobrou vědu?

Za mě je to prostor pro chyby. Z chyb se učíme. Proto když se bojíme chybovat, je to ohromný problém. Bohužel dnešní věda je hodně postavená na výkonnosti, kde prostor pro chyby jaksi chybí, což je chyba, tak snad se z ní brzo poučíme.
 
Věda a rodina – jak se vám to rýmuje?

Věda spolyká spoustu času, stejně jako rodina. Takže je určitě náročné tyto dvě věci rozumně vybalancovat. Ale určitě to jde, moji kolegové, co už rodiny mají, to dělají a myslím, že snad nezanedbávají jedno ani druhé.