Neuron Club: Regulace, etika i budoucnost AI
Umělá inteligence - klíčové téma posledních let, které prostupuje většinou odvětví. Jak je to s regulací AI? Jak může pomáhat v medicíně? A proč je rozdíl mezi implementací umělé inteligence ve firmách v USA a u nás? Na tyto otázky nabídli odpověď na Neuron Clubu specialistka na právo v oblasti technologií Veronika Macurová Křížová, laurát Ceny Neuron a expert na jazykové modely Tomáš Mikolov a student s bohatou praxí v oblasti deep learningu a počítačových neurověd Martin Picek. Diskuzí provázel novinář Pavel Kasík.
Důležitost regulací i zpomalení pokroku
Podobu a možná úskalí regulací v Evropské unii přiblížila Veronika Macurová Křížová, specialistka na právo a etiku v oblasti AI. Jak poznamenala, Evropská unie uplatňuje jedny z nejpřísnějších předpisů týkajících se umělé inteligence, což může mít za následek zpomalení jejího pokroku. „Bude to mít dopad na firmy operující na evropském trhu. Regulace však postupně mohou přebrat i další státy, protože se budou snažit sjednotit etické standardy na globální úrovni,“ dodala.
Pokrok podle ní také brzdí nedůvěra veřejnosti v umělou inteligenci a rigidní procesy v některých oborech. Dodala, že je nutné dbát na právní regulaci a jasně si nastavit, jak a do které společnosti investovat, aby nedošlo v přehnaném slova smyslu k tomu, že se po několika měsících vývoj zakáže.
„Jednou z největších výzev bude vymahatelnost práva v reálném čase. Lidský element a kreativita vývojářů musí zůstat nenahraditelnou součástí a je třeba umělou inteligenci využít pro co největší benefit společnosti,“ dodala specialistka.
Pozitivní příklad z praxe: AI pomáhá lidem znovu chodit
„Regulace jsou velmi přísné. Když se bavíme třeba o ChatGPT, tak tam si přečtete, co to řekne, a když je to hloupost, tak to prostě zahodíte. Když má ale umělá inteligence takovou zodpovědnost jako v medicíně, tak je to na místě,“ uvedl další z hostů Martin Picek.
Martinu Pickovi Nadace Neuron zprostředkovala stáž ve švýcarském Lausanne, kde tak mohl nabrat zkušenost v průkopnické společnosti .NeuroRestore. Ta se podílí na vývoji AI poháněných spinálních implantátů, které pomáhají ochrnutým pacientům opět chodit.
Jeden čip se pacientům umístí do místa přerušení míchy, další dva implantáty pak do lebky nad mozek, kde mohou číst jeho signály. Díky tomu mohou pacienti opět ovládat své končetiny - ať už ruce či nohy. „Zpočátku pacienti používali tlačítka k ovládání pohybu, ale nedávné pokroky umožňují, aby se pohybovali pouhým pomyšlením na něj,“ sdělil Picek.
Zdůraznil, že i když tyto inovace mohou zásadně změnit život mnoha pacientům, technologie stále čelí výzvám: „Pacienti sice mohou chodit, ale necítí své kroky.“
Další z výzev je pak finanční stránka a zdlouhavost klinického výzkumu, která je daná právě i regulacemi v oblasti AI.
Od „hypu“ k realitě
Další pohled na AI pak přinesl Tomáš Mikolov, laureát Ceny Neuron, který je odborníkem na velké jazykové modely a ještě při svých studiích vyvinul modely jazyka založené na rekurentních neuronových sítích. Ty dokáží popsat strukturu jazyka mnohem přesněji než jakékoliv předchozí přístupy. Je také jedním z klíčových vědců, kteří stojí za skokovým zdokonalením Google překladače a dalších softwarů.
Poměrně dlouho přehlížené jazykové modely se podle Mikolova od roku 2022 těší velkému zájmu. Nejedná se přitom o žádnou novinku. „Jazykové modelování je starý koncept,“ poznamenal. „Co se týče zásadních průlomů, bylo jich jen pár, jako přechod od n-gramových modelů k neuronovým sítím před asi 12 nebo 13 lety.“
Podle Mikolova jsou dnešní modely rychlejší a výkonnější díky pokroku v hardwaru, většímu množství dat a financování, přičemž základní matematické principy zůstaly do značné míry nezměněny. „Vědecká komunita funguje na základě určitých pravidel. Vy tam vždy potřebujete vytvořit nějaký ‚hype‘. Takže se neustále snažíte tvářit, že se ty věci strašně posouvají dopředu, že jsou tam obrovské kroky. Každý rok jsou ty věci jiné, mnohem lepší než před rokem. Ale to není pravda,“ poznamenal.