Poranění páteře a ztráta pohyblivosti je často považována za nevratný stav. To se snaží tým .NeuroRestore změnit. V současnosti totiž pracuje na implantátu, který má pomoci obnovit přerušené signály mezi míchou mozkem a tím vrátit pacientům možnost pohybu. Právě do laboratoří švýcarské společnosti se díky stáži Nadace Neuron vypravil na šest měsíců student bioinformatiky Martin Picek.

Jak to vlastně funguje?

„Do míchy se zavede implantát, který stimuluje a aktivuje nervy vedoucí do svalů,“ přibližuje inovativní výzkum Martin. Pacienti zpočátku ovládali své pohyby pomocí dvou tlačítek, které reprezentovaly levou a pravou nohu. Podle posledních studií ovšem stačí, aby na pohyb pouze pomysleli. „Nově jsou totiž implantáty umístěny i v mozku. Díky signálům lze určit, jaký pohyb chce pacient provést, a na základě toho poslat stimulaci do míchy,“ doplňuje. Pacienti jsou tak díky této technologii schopni se sami za pomocí berlí či chodítek pohybovat.

Při vývoji podobných neurotechnologií je potřeba zpracovávat obrovské množství složitých dat, právě s tím Martin Picek ve Švýcarsku pomáhal. Společně s týmem zpracovával a dekódoval signály z implantátů tak, aby mohli později navrhnout, naprogramovat a natrénovat celou neuronovou síť, která dokáže zamýšlené pohyby pacienta co nejpřesněji odhadovat.

„Moc nás těší, že jsme mohli Martinovi stáž na tak prestižním pracovišti zprostředkovat. V projektu .NeuroRestore vidíme velkou budoucnost a je skvělé, že jsme schopni umožnit českým studentům inspirovat se a získat cenné zkušenosti v této oblasti,“ říká spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková.

„Je fascinující přispívat ke vzniku těchto zařízení, které posouvají hranice lidstva o krok dál. Vidět pacienta, kterému náš výzkum pomohl, je skvělý pocit,“ říká Martin. Stáž mi hodně dala. „Stáž mi ukázala úplně  nové možnosti, jak můžu skrz technologie pomáhat lidem napřímo. To mi přijde super. Člověk může vyloženě vyvíjet technologie, které mají dopad a individuálním lidem měnit život. Nasměrovalo mě to,“ dodává.

Praxe už na vysoké

Co by doporučil dalším studentům se zájmem o vědu? „Až se dostanu třeba na vejšku, tak si myslím, že důležité je chodit na stáže - a to i když to nepotřebují v rámci toho studia,“ sdílí svou zkušenost. „Já v rámci studia nepotřeboval žádnou stáž a nevím, jak moc je to běžné v Česku. Mě přijde, že třeba na technických oborech to skoro běžné není. Ve Švýcarsku je to úplně normální, tam mají povinné dvě stáže za magistra. A já jsem do toho Švýcarska původně šel jenom tak ze svého vlastního zájmu. Nešel jsem tam, že bych to potřeboval ve škole. Takže si myslím, že jít na nějakou stáž a vidět, jak se co kde dělá, člověk si tu práci zkusí.“

Důležité je podle Martina hlavní zůstat iniciativní. „Myslím si, že vědci obecně mají spoustu nápadů, co by se dalo dělat. Naopak spíš nemají studenty, kteří by to dělali. Takže oni budou za ty lidi často rádi, ale nemají čas vypisovat jednotlivé inzeráty. Nejlepší je prostě napsat mail,“ shrnuje. 

A v čem podle Martina spočívá krása vědy? „Věda je krásná v tom, že člověk má relativní svobodu a může dělat věci, co ho zajímají a co mu přijdou důležité. A že objevuje něco, co nikdo ještě neudělal. To je super.“