Evropa se za poslední roky zbavila obav z bezprostředního válečného konfliktu a upadla do klidného blahobytu. Vpád Ruska na Ukrajinu připomněl, že bezpečnost je křehká a že ani Česko nemusí být ušetřeno. Co s tím? Diskuze pod hlavičkou Neuron Online Talku přinesla odpovědi z různých úhlů pohledu. A tady je souhrn toho nejdůležitějšího.

Regionální mocenské konflikty, imperiální nárokování území, narušení suverenity a stability, vzestup radikální pravice, šíření nenávisti. To už historie několikrát zažila. A i když je dnešní kontext možná trochu jiný, podobnosti s již proběhlými historickými událostmi jsou nesporné. Na současnou geopolitiku jsme se podívali v rámci Neuron Online Talku.

Zleva: Egyptolog a archeolog Miroslav Bárta, ředitelka a spoluzakladatelka Nadace Neuron Monika Vondráková, diplomat a poradce prezidenta Petr Kolář, psycholožka a laureátka Ceny Neuron Sylvie Graf, důstojník Armády ČR Otakar Foltýn a historik a laureát Ceny Neuron Petr Koura diskutovali v rámci Neuron Online Talku o současné geopolitice.

Ti, kteří se nepoučí z historie, jsou nuceni ji zopakovat

„Občas mám pocit, že jsou v dnešním zpravodajství události, které znám z historie. Myšlenky, když je stát velký a silný, tak si může uzurpovat území jiného státu – měl jsem pocit, že tohle uvažování s 20. stoletím skončilo, to je uvažování Mnichovské dohody z roku 1938,“ říká Petr Koura, historik a expert na moderní dějiny a laureát Ceny Neuron. 

Neslavně slavná věta Winstona Churchilla pronesená v roce 1948 před britským parlamentem o těch, kteří se nepoučí z již proběhlých historických událostí, tak znovu nabírá na významu.  

Skočme nyní na začátek 90. let, kdy si Evropa při novém formování “Východu” přála, aby se z Ruska stal partner a spojenec. “Rusko se ale vydalo jinou cestou. A my jsme dlouho nechtěli vidět, jaká je realita, nevnímali jsme silné signály, které přicházely,” připomíná Petr Kolář, bývalý diplomat v USA a RF a poradce prezidenta republiky Petra Pavla.

Proč tedy současný svět vře? Souvislostí je celá řada. “To, co jsme očekávali, když začal kolabovat komunismus v Evropě, se nestalo. Svět se stal multipolární, vyvinuli se nám různé, poměrně silné regionální mocnosti, které se hlásí o své místo. Současná Rada bezpečnosti OSN dnes vůbec neodpovídá tomu, jak svět vypadá,” doplňuje Petr Kolář.

A historik Petr Koura k tomu dodává: „Co nám ale dnes chybí, to je schopnost přinést oběť. Máme pocit, že si žijeme dobře, ale teď to za nás odskákávají ukrajinští vojáci v zákopech. V roce 1938 lidi v Československu skandovali `dejte nám zbraně` a chtěli bránit svou zemi. Dnes vidíme lidi, kteří křičí, že chtějí mír, ale přitom se chtějí vzdát Putinovi. Společnost se proměnila.”

Jak z toho ven? Řešení aktuální geopolitické krize a dalších problémů

“Ukrajina má za cíl osvobodit okupované území, Rusko, respektive kremelský režim, což není totéž, má za cíl udržení moci za každou cenu. Podle mě neexistuje, ať už z právních, morálních nebo mezinárodních aspektů jiné řešení než porážka Ruska,” myslí si vojenský analytik a důstojník Armády ČR Otakar Foltýn, další z řečníků Neuron Online Talku na téma Geopolitika v krizi.

Podle podnikatele Dalibora Dědka, který je zároveň mecenášem Nadace Neuron a iniciátorem Sbírky pro Putina, může k dramatické změně dojít jedině ve chvíli, kdy se výrazně rozšíří pomoc Západu Ukrajině. Ta sice probíhá, jak se ale ukazuje v praxi, stále není dostatečná.

“Západ si myslí, že Ukrajinu jakoby podporovat musí, ale s nejmenším potřebným úsilím. To ale zdaleka nestačí na to, aby vyhráli,” připomíná Otakar Foltýn. 

Jak to změnit? Jedině vůlí. “V tuto chvíli je Evropská unie ekonomicky desetinásobně silnější než Rusko. Dohromady se Spojenými státy pětadvacetinásobně. Z hlediska armád má EU dohromady dvojnásobný počet vojáků, daleko větší počet moderního letectva a podobně, to znamená Evropská unie je podstatně silnější než Rusko. Pokud bychom parametricky navýšili pomoc Ukrajině, pak je Ukrajina schopna se osvobodit sama. Pomoc by ale musela být opravdu mnohonásobně větší, ale přitom by pořád nebyla tak velká, abychom to pocítili na své životní úrovni,” zanalyzoval Otakara Foltýn. 

Globální závislost vs. podcenění čínské karty

Plán je jasný a dokreslit se dá na dalším konkrétním příkladu: Ukrajina momentálně potřebuje drony. Jak ale v diskuzi upozornil Dalibor Dědek, technika pro výrobu dronů pochází z Číny. A to z toho důvodu, že většina západních velkovýrobců čipů přestěhovala svou výrobu právě do Číny.

"Čína na konci roku 2023 vydala embargo na vlastně jakýkoliv export věcí, které mají dvojí využití včetně techniky pro drony. A zatím se drony daří vyrábět jen díky tomu, že Čína toto embargo zatím neprosadila příliš vážně.”

Nedostatek klíčových komponent je globální problém a závislost na Číně může Evropu v tomto směru paralyzovat. “Čínská karta by se neměla podceňovat a Západ by si to měl skutečně uvědomit. Abychom se pak jednoho dne nedivili, že jsme sice díky vědeckému pokroku vytvořili úžasnou zbraň, ale nejsme ji schopni vyrábět, protože nemáme komponenty, nebo nám je musí dodávat někdo, s kým nejsme třeba úplně v souznění,” doplňuje Dalibor Dědek.

Pochopte aktuální geopolitiku v souvislostech. Pusťte si diskuzi ze záznamu dle jednotlivých tematických kapitol:

Dezinformace není informace. Jejich role ale sílí

Do současné situace zásadně promlouvá i rozvoj sociálních sítích – informace se šíří rychle, ze všech stran, nekontrolovatelně, mnohdy se je nedaří verifikovat. “Ve svobodném světě je pro řadu z nás právo na názor důležitější než fakta. Vzniká pak názor, který není výsledkem myšlení, ale je jeho náhradou. Lidé ho pak ale o to více brání a o to více se odmítají zamyslet nad tím, zda je správný či ne,” vysvětluje Petr Kolář a doplňuje: “Na sociálních sítích nerozhodují fakta ani argumenty, rozhodují emoce – strach a vztek. Ten, kdo s nimi umí zacházet, velmi dobře manipuluje s davem a vyhrává volby.”

Zásadní je ale nejen to, jak informace získáváme, ale i to, jak k nim sami přistupujeme. “Co mě celkem šokovalo, byly současné statistiky o tom, jak se lidé vyhýbají informacím o válce na Ukrajině,” zmiňuje Sylvie Graf, psycholožka a laureátky Ceny Neuron. 

A důvod? Negativní informace v nás vyvolávají negativní pocity. “Přitom s nimi lze pracovat tak, abychom je využili v náš prospěch. Není nutné představovat negativní emoce jako něco, čemu se musím vyhnout – vztek nebo i smutek, které zprávy o válce na Ukrajině vyvolávají, nás vedou k větší přemýšlivosti.”

Sedmero kroků na cestě ke svobodné společnosti

Během Neuron Online Talku na téma Geopolitika v krizi zazněla spousta informací, návrhů i konkrétních kroků, které mohou vést k zlepšení aktuální situace nebo jsou předpokladem k tomu, abychom i nadále mohli žít ve svobodě. Tady je 7 z nich.

1. Nezavírat oči, pomáhat. Třeba v rámci iniciativy na obranu Ukrajiny a sbírky Dárek pro Putina, za níž stojí mecenáš Nadace Neuron Dalibor Dědek.
2. Bránit hodnoty západní demokracie a vysvětlovat, které to jsou: svoboda, demokracie, spravedlnost, důstojnost, soucit.
3. Posílit vlastní armádu a obranyschopnost, plnit závazky NATO.
4. Bojovat s dezinformacemi, učit se kritickému myšlení – informace si dohledávat z vícero zdrojů a kriticky nad nimi uvažovat.
5. Nevyhýbat se negativním informacím, naučit se je zpracovávat.
6. Hledat skutečného lídra, vyzdvihovat vzory.
7. Nepodcenit investice do vědy a výzkumu, podporovat vývoj nových technologií.