Tomáš Baťa pochopil vztah mezi vědou, inovacemi a penězi už v mládí. Potvrdilo se to na začátku 20. století, když odjel do Ameriky a nechal se tam zaměstnat v továrnách, odkud si přivezl klíčový poznatek: zásadní handicap rakousko-uherské výroby je nízká produktivita práce, píše magazín Forbes ke 150. výročí narození podnikatele a inovátora Tomáše Bati.

Aby produktivitu zvedl, potřeboval lepší technologie i organizaci práce. A lepší technologie vyžadují lepší výzkum. „Tím se vytvořila taková provázanost mezi vědou, produktivitou a kapitalistickým ziskem,“ popisuje historik Jakub Rákosník z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se věnuje hospodářským dějinám a který je laureátem ceny Nadace Neuron za společenské vědy.

„Nadace Neuron, která Rákosníkovo bádání ocenila, ostatně sama ztělesňuje přesvědčení, o němž historik píše: že věda a byznys se mohou navzájem posilovat,“ uvádí Forbes.

Nadace spojuje úspěšné podnikatele, jako jsou Dalibor Dědek, Eduard Kučera, Václav Dejčmar, Libor Winkler a Ondřej Bartoš, Jaroslav Řasa, Jan Barta a další, s předními českými vědci. Sází na to, že investice do základního výzkumu se společnosti vrátí. Podobně jako se před sto lety vracela těm průmyslníkům, kteří měli odvahu jít proti proudu.

Vlastní výzkumná oddělení

Tohle propojení totiž nebylo v tehdejším Československu samozřejmé. Ve srovnání se sousedním Německem, které bylo pro české průmyslníky podle Rákosníkových slov přirozeným referenčním bodem, byla zdejší podniková struktura roztříštěná a vlastní výzkumná oddělení spíše vzácností.

„Daleko jednodušší bylo kupovat zahraniční licence než riskovat nejistou investici do vlastního výzkumu,“ vysvětluje Rákosník. „Je to sice dražší, ale je to sázka na jistotu. Vlastní výzkum je nákladný a rizikový, můžete v něm utopit peníze bez výsledku.“ Většina podnikatelů proto volila cestu nejmenšího odporu: kupovala cizí nápady místo toho, aby vyvíjela vlastní. Pouze ty největší korporace zkoušely kráčet směrem ke tvorbě svých vlastních výzkumných oddělení.

https://forbes.cz/bata-nebyl-sam-kdo-byl-moravsky-edison-a-dalsi-inovatori-prvni-republiky/