Obrovská zkušenost, rozšíření rozhledu a unikátní mezikulturní zkušenost. Tak hodnotili své zážitky ze stáží v Izraeli mladí vědci, kteří díky Nadaci Neuron vyjeli za poznáním do vědecky orientované země. Setkání s alumni bylo nebývale aktuální. Emocionálně silné byly zvláště online vstupy nynější stážistky Ludmily Hamplové, která se věnuje sociálně či religiózně podmíněným přístupům k vakcinaci. V přímém přenosu z Jeruzaléma popisovala, jak se dělá výzkum v těžkých podmínkách, kde našla i při běhání zbytky rakety...

Mítinkem se šesti alumni stáží Neuronu z let 2023 a 2025 i s novými adepty provázela v sídle nadace ředitelka Monika Řasa Vondráková. „První ročník našich stáží byl testovací, ale hned to slavilo úspěch. Dokonce jsme pak zvali i vybrané Izraelce do Česka. Nejen ve vědě je důležité mít výborný nápad, ale ten pak musí někdo zrealizovat. Neuron si tohle vzal své a podařilo se vše uskutečnit, i když je za tím spousta práce a není to vždy snadné,“ přivítala spoluzakladatelka Nadace Neuron všechny hosty, mezi nimiž nechyběli ani dva výjimeční profesoři spjatí s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR: profesor Martin Fusek, tuzemský guru transferu výzkumu do byznysu, a Jan Konvalinka – ředitel ÚOCHB.

„Jsou myslím tři zásadní místa, kam jet za vědeckými poznatky. Je to západní pobřeží USA, dále východní pobřeží USA a Izrael, možná ještě Velká Británie. Naprosto klíčová idea ovšem je, aby se mladí jeli podívat někam, kde se to dělá jinak,“ řekl v úvodu Martin Fusek, když připomněl, že lidé v Izraeli „musejí neustále bojovat o své přežití“. Po celý večer přidávala praktické rady pro pobyt (nebo i překlady z hebrejštiny na fotkách účastníků) zkušená Linda Štucbartová, mentorka stáží, která přichystala pro stážisty i „bedekr“.

Izraelská věda očima šesti mladých vědců

V poutavé části vyprávěli mladí „neuronisté“ o svých zkušenostech, své práci a výzkumu. Jako první hovořila astrofyzička Monika Viskotová z Masarykovy univerzity svoji stáž v elitním Weizmannově institutu, kde se zabývala signály masivních černých děr a také se věnovala přípravám pro první český vesmírný dalekohled. „S mojím vedoucím jsme pořád v kontaktu, voláme si a získaná vazba pokračuje,“ vyzdvihla přínosy doktorandka.

Dalším vystupujícím, jenž studoval v roce 2023 na Tel Aviv University, byl chemik Vojtěch Musil, absolvent pražské VŠCHT. „Podařilo se mi propojit koníčky: chemii a 3D tisk,“ pobavil přítomné postdok, který se věnuje polymerovým technologiím a možnému 3D tisku budoucnosti. Momentálně už pracuje na TU Wien. Ředitelka Monika Vondráková v tomto ohledu připomněla, že jedním z mecenášů Nadace Neuron je také Josef Průša, který je známým propagátorem 3D tiskáren: „Třeba spolu i něco vymyslíte,“ usmívala se Monika.

Eliška Trampotová se věnuje molekulární biologii, roku 2023 působila ve skupině Jana Maška a rovněž v Tel Avivu v laboratoři profesora Davida Sprinzaka. „Je to obrovské jméno v našem oboru, přišlo mi až nemyslitelné, že s ním budu spolupracovat. Dali jsme expertízy obou našich labů dohromady,“ chválila zkušenost nynější vědkyně pražského ÚOCHB, která tak propojila česko-izraelské know-how. „Imponovala mi jejich přímost a bezprostřednost,“ upozornila. Výhodou je znalost základů hebrejštiny: „Zpříjemňuje to pak celý pobyt.“

Pozoruhodný je výzkum Tomáš Knappa, který je doktorandem Právnické fakulty UK, ale spolupracuje s Matfyzem. Jako člen ERC týmu Jakuba Drápala z práv se zabývá analýzou obrovského množství soudních rozsudků ze střední a východní Evropy, přičemž využívá možností AI a velkých jazykových modelů (LLM). Na univerzitě v Jeruzalémě zažil počátky bojů, ale spolupráce pokračuje nadále, online. „Sedíme na strašně moc datech; v Moldavsku máme celé rozsudky. My si řekli, že se na to podíváme, jak vše v praxi chodí,“ řekl. Navíc oceňuje lidský aspekt stáže. „Objevil jsem spoustu forem lidskosti a získal mnoho kontaktů, které byly super a jsem za to Neuronu vděčný,“ říká Knapp po pobytu na Hebrew University.

Plno pozitiv našla i archeoložka Tereza Holasová, která jela z Univerzity Palackého do Tel Avivu. Zabývá se palácovou architekturou v Levantě. „Líbilo se mi, jak se snaží veřejnosti otevřít svět vědy a probudit v lidech zájem o historii a výzkum,“ vzpomínala. Podobně jako ostatní stážisté izraelského programu CI3 zmiňuje složitou bezpečnostní situaci v zemi a také traumatické zážitky kolegů, kteří mají přímo válečnou zkušenost. Podařil se jí navíc seznámit s jedním startupovým projektem z oblasti zemědělství v Izraeli, který naznačuje možná i zajímavou cestu k nedestruktivnímu archeologickému výzkumu. Mise jí otevřela oči.

Posledním „neuronistou“ vystupujícím naživo byl Jan Šnábl, který se v roce 2023 zabýval na severu Státu Izrael potravinářskými tématy – kupříkladu obohacováním potravin, jako je pečivo, hmyzími proteiny. Přítomné pobavil vzpomínkami na přepravu vzorku brouků, ale připomněl trvale ošemetnou bezpečností situaci v zemi, protože osobně zažil i evakuaci.

Bezpečnost především, věda vpřed

Takové téma nyní řeší i naše stážistka Lída Hamplová, která vysílala přímo živě z Izraele; je v Jeruzalémě. V rámci své bakalářské práce na Univerzitě Hradec Králové se zajímá kulturně podmíněnými aspekty vakcinace – u ortodoxních Židů, Arabů nebo Palestinců. Je na Hebrew University. „Nastala válka, nikdo tady netvrdí, že je to dobrodružství, a budeme na to třeba jednou s úsměvem vzpomínat. Ne. Je to vážné. Dopadá to na úplně všechny,“ uvedla Lída k útokům desítek raket Hizballáhu a Iránu. Našla i čerstvé šrapnely, když si šla zaběhat.

„Péče o duševní zdraví není v Izraeli tabu,“ upozornila očividně pohnutě. Odborně ji zajímá navíc téma Public Health, kam péče o duši vlastně i patří. „Pokud máte v Izraeli nějakou vizi a jste ochotni na ni pracovat, tak tu šanci dostanete,“ oceňuje praktické pojetí. „Tahle země je drsná až krutá, ale umí vám dát prostor, pokud si o něj umíte říct. Jsem Neuronu neuvěřitelně vděčná, že mám tu zkušenost. El Al ještě nelítá, ale nějak se domů vrátím,“ vyprávěla všem přítomným, mezi nimiž byli i Barbara Eignerová a Dušan Brinzanik z IOCB Tech spolu s dalšími stážisty: Janisem Bojkem, Barborou Dopitovou anebo Anetou Perglerovou.

Plno praktických postřehů někdejším i budoucím účastníkům programu nabízela Linda Štucbartová, mentorka, když zmiňovala mentální odolnost Izraelců i vztah k aplikovanému výzkumu a byznysu. „Všichni jsou tam na WhatsAppu. A víte, že vám jsem stále k dispozici – psali jsme si spolu,“ připomínala, že stážisté Neuronu mívají neustálou podporu.

Příjemný večer končil debatami a v uvolněném duchu. Networkingem, sdílením prožitků a zkušeností. „Kdyby se mi v kariéře nic jiného nepovedlo, tak iniciovat tyhle stáže stálo skutečně za to,“ rozesmál přítomné profesor Martin Fusek.

A jeho kolega z ÚOCHB, Jan Konvalinka, v závěru připomněl, že někdy v rané fázi kariéry, třeba ještě v bakaláři, nemá tak úplně odpovídající smysl vyjet na (pod)průměrnou univerzitu v USA (za cenu zadlužení sebe či rodiny na sedm osm let), ale stojí za to poohlédnout se po kvalitní škole v Evropě i Izraeli. A ano, pokud to jde, vyrazit pak v pozdější fázi na špičkové univerzity do světa!

Zmiňovali to ostatně sami stážisté, že se jim v Česku dostalo slušného oborového základu. Ovšem na doktorátu či postdoku ve špičkových laboratoří se láme úspěch. A ten Neuron podporuje – i díky dlouhodobé spolupráci a podpoře ÚOCHB AV ČR a IOCB-Tech.