Internetový investor, potomek vynálezce Františka Křižíka i výrazný podporovatel skautů, demokracie, kvalitních učitelů – a rovněž českých vědkyň a vědců. Podnikatel Jan Barta spoluzaložil roku 2015 skupinu Pale Fire Capital, která už investovala do více než dvacítky firem i do amerického webu se slevami Groupon. „Úroveň vzdělanosti, kterou zajistíme dnes, definuje, jakou společností budeme za pár let... Snažíme se podporovat možnosti českých vědců pro setkávání se s top odborníky ze světa, učit se od nich. I na to jsme vytvořili vlastní program,“ říká Jan Barta, pro kterého se tak Nadace Neuron stala „přirozeným partnerem“.

Křižíkův následovník vidí řadu paralel mezi špičkovou vědou a velkým byznysem. V roce 2007 založil online marketingovou firmu Elephant Orchestra, která se později integrovala do holdingu NetBrokers, který převzal mediální dům Bauer Media. Spolu s partnery z Pale Fire Capital investoval do společností, jako jsou Aukro, Rouvy anebo JenPrace.cz. Skupina jen v roce 2024 podpořila dobročinné projekty částkou přes 100 milionů korun včetně pomoci napadené Ukrajině. Koncem roku 2025 se Jan Barta stal osobností českého internetu (Křišťálová lupa), patří podle magazínu Forbes k nejbohatší stovce Čechů.

Jste podnikatelem, který ztělesňuje odvahu zkoušet nové věci a posouvat hranice. Co vás vlastně přivedlo k podpoře vědy právě prostřednictvím Nadace Neuron?

Podporovat rozvoj vědy pro mě neznamená dělat „něco navíc“. Spíše naopak je to investice do úplného základu, od něhož se pak odvíjí, jak rozumíme statu quo a jak jsme připraveni zvládat jakékoli budoucí výzvy. Jedno z témat, jimiž se zabýváme, je například efektivní fungování státu, které má významný dopad na to, jak lidé důvěřují demokracii. A třeba i tahle komplexní problematika, odtažitá od klasických vědeckých disciplín, musí hledat oporu v expertních týmech. Proto jsme v roce 2025 mimo jiné pomohli třem veřejným vysokým školám rozjet nové obory, jako je ekonomická analýza veřejných politik, aplikovaná zdravotní ekonomika nebo design veřejných služeb, abychom v Česku měli více kvalifikovaných lidí ve státní správě.

Snažíme se rovněž podporovat možnosti českých vědkyň a vědců pro setkávání se s top odborníky ze světa; učit se od nich. I na to jsme vytvořili vlastní program. Začínáme s podporou návratu skvělých českých vědců zpátky domů – potom, co nabrali cenné zkušenosti venku. A Nadace Neuron dělá v oblasti popularizace významu vědy pro společnost, v jejím propojováním s byznysem i podpoře konkrétních vědkyň a vědců skvělou práci, takže je pro nás přirozeným partnerem.

Rod vás, Bartů, sahá až ke slavému vynálezci Františku Křižíkovi. Znamená to pro vás osobně takovéhle dědictví nějakou osobní inspiraci ve vztahu k inovacím, výzkumu a vědě?

Spíše je to tak, že když vám rodiče doma vyprávějí, jak váš prapradědeček kdysi elektrifikoval Národní divadlo, tak ten příběh o vědě ve službách veřejnosti je ve vás nějak přítomný. Projevuje se zřejmě ve smyslu potřeby být sám nějak užitečným a platným. A možná i ve vyšší citlivosti k tématu podpory vědy a výzkumu i úcty k lidem, kteří jim zasvětili svoji pracovní dráhu.

Věda i byznys podobně potřebují vizi, trpělivost a schopnost jít proti proudu. Vidíte mezi těmito dvěma světy nějaké společné principy, které vás přímo oslovují?

Jasně. Je to odvaha myslet vně konvenčních kolejí, odvaha vydržet krátkodobá selhání na cestě za dlouhodobou hodnotou. Práce s vysokou mírou kvalifikované nejistoty. Zvažování množství proměnných a čtení v obsáhlých datových vstupech, třeba. Těch paralel se dá najít hodně.

Nadace Neuron propojuje vědce a byznysmeny.  V čem vidíte největší sílu takového spojení?

Nemyslím si, že by aplikovaný výzkum měl být nadřazován nad úplně svobodný a nezávislý základní výzkum (blue-sky research). Obojí vnímám jako extrémně důležité a cenné pro pohyb společnosti vpřed. Každopádně je však rychlé propojení byznysu a vědy jednou z nemnoha věcí, které mohou opravdu pomoci dohnat náš dluh a nastartovat inovace tak, abychom se mohli začít ve větší míře věnovat progresivnějším oborům a oborům s vyšší přidanou hodnotou.

Podporujete také studenty ze sociálně slabších rodin. Co vás k tomu vede, proč tak činíte a jak se díváte na roli vzdělávání v dnešním světě?

Úroveň vzdělanosti, kterou zajistíme dnes, zkrátka definuje, jakou společností budeme za pár let. Nerovnosti regionů a nerovnosti v dostupnosti kvalitního vzdělání jsou navíc už teď velmi viditelně jednou z příčin toho, proč se u nás drolí základní soudržnost i spokojenost s demokracií jakožto formou vládnutí. Nedostatky ve vzdělávacím systému budou mít dlouhodobý dopad. Proto podporujeme například už deset let projekt Učitel naživo – neziskovku prosazující systémové změny, a řadu dalších projektů zacílených na konkrétní typy gramotností nebo na konkrétní skupiny lidí.

Takzvaně česká věda má řadu talentovaných lidí, ale často tu chybí podpora nebo odvaha. Co by podle vás mohlo pomoci, aby české vědkyně a vědci výrazně uspěli i v mezinárodním měřítku?

Peníze, menší závislost na grantech, incentivy pro firmy, aby investovaly do vědy a výzkumu doma. Motivace pro skvělé vědce, aby zůstávali v Česku nebo naopak aby sem ze zahraniční přicházely zajímavé osobnosti a pomáhaly nám nejen v odbornosti, ale i ve změně mindsetu, větší otevřenosti a flexibilitě. Musíme změnit naši uzavřenost z domácího pole na otevřenost globálního hřiště.

Na to vůbec nedokážu odpovědět. Jakékoli nové poznání má nedocenitelnou hodnotu.