Největší poklad naší vlasti je v lidech a musíme jej dobře hledat. „Musíme mladým říkat, že zvídavost není dětská vlastnost, z níž se má ,vyrůst'. Je to schopnost, díky níž se roste. Musíme propojovat akademický svět s byznysem. A musíme si přestat myslet, že prosperita přijde sama. Nepřijde. My ji musíme objevit, podpořit a vyzvednout na světlo,“ píše v  autorském komentáři pro magazín Euro, který je partnerem byznysového listu The Financial Times, Monika  Řasa Vondráková, ředitelka a spoluzakladatelka Nadace Neuron.

Odedávna lidé sní, že najdou poklad. Zakopané zlaťáky pod košatou vrbou. Ropný vrt s nekonečnou zásobou energie. Lithium ukryté kdesi pod Krušnými horami. Něco, co stačí objevit, vytěžit a zbohatnout. Jenže Česko si musí přiznat: nejsme zemí nevyčerpatelných surovinových zásob.Náš skutečný poklad neleží pod zemí. Chodí mezi námi. Sedí ve školách, v laboratořích, na univerzitách… Tím pokladem jsou chytří, zvídaví a odvážní lidé.

A právě takové lidi se Nadace Neuron už více než šestnáct let snaží objevovat, podporovat a ukazovat světu. Nespoléhá na veřejné zdroje. Do špičkové vědy přináší privátní peníze lidí, kteří uspěli díky nápadům, odvaze a podnikavosti. Dalibor Dědek, Václav Dejčmar, Libor Winkler, Jaroslav Řasa, Ondřej Bartoš, Josef Průša, Jan Barta, Jaroslav Beck a další. Co jméno, to silný byznysový příběh! A důkaz, že ti, kteří vybudovali úspěšné firmy, dobře vědí, že bez talentu, vědy a poznání se společnost neposune dál.

Věda jako motor civilizace

Věda totiž není vzdálený svět „bílých plášťů“. Věda je energie. Motor civilizace. Díky ní vznikají nové léky, nové technologie, nové materiály i způsoby, jak rozumět světu kolem nás. Pokud se například podaří dostat řízenou termojadernou fúzi do běžného života, bude to obrovský průlom pro celé lidstvo. A podobné průlomy čekají v biomedicíně i technologiích. Jenže aby takové objevy vznikaly, potřebujeme lidi, kteří si kladou ty správné otázky.

Právě tady dnes Česko naráží. Nejnovější data Českého statistického úřadu ukazují, že k vědecké kariéře směřuje stále méně lidí. Počet doktorandů je nejnižší za více než dvě dekády. Na první pohled to může vypadat jako starost univerzit, akademiků. Ovšem ve skutečnosti je to varování pro celou zemi. Pokud ztratíme mladé talenty, ztratíme budoucí objevy, nové firmy, patenty, léčby i nové příležitosti. Přicházíme o kus naší budoucnosti.

Když jedna otázka může změnit život

Léta jsem žila v Izraeli, zemi, která si vysloužila označení Start-up Nation. A tam se člověk naučí jednu věc: když vidíte problém, nečekáte, až ho vyřeší někdo jiný. Proto v naší nadaci nechceme jen popisovat, že mladých ve vědě ubývá. Snažíme se neblahý trend změnit. I proto vznikla kampaň „Začni s proč“. Chceme mladým ukázat, že věda nejsou jen vzorečky, memorování a dlouhé hodiny nad učebnicí. Věda je především zvídavost. Schopnost podívat se na svět a zeptat se: Proč? Proč buňka přestane poslouchat systém? Proč se vesmír rozpíná?

Jedna otázka může změnit celý život. A někdy i svět. Proto chceme ukazovat vědu jinak. Jako dobrodružství, kde se potkává odvaha, představivost i svoboda myslet. Pro žáky a studenty připravujeme setkání s vědeckými laureáty Cen Neuron i programy, kde se propojí talent pro výzkum s talentem pro byznys. Věříme, že spojení vědy a podnikavosti je cesta, jak může Česko růst. Musíme mladým říkat, že zvídavost není dětská vlastnost, z níž se má „vyrůst“. Je to schopnost, díky níž se roste. Musíme propojovat akademický svět s byznysem. A musíme si přestat myslet, že prosperita přijde sama. Nepřijde. My ji musíme objevit, podpořit a vyzvednout na světlo.

Možná náš největší poklad neleží pod Klínovcem. Možná teď sedí někde ve třídě, má v hlavě otázku, trochu se ji bojí položit nahlas a ještě netuší, že jednou může změnit svět.

Vyšlo v magazínu Euro 10/2026 (18. května 2026), strana 56