Světový hudebník, úspěšný producent a technologický vizionář, který spolu s excelentním českým IT vědcem Tomášem Mikolovem rozvíjí startup BottleCapAI – zaměřený na umělou inteligenci. „Nejdůležitějším mostem mezi lidmi je a vždy bude komunikace. V budoucnu se dočkáme velké evoluce právě v této oblasti, a to díky širší integraci technologií,“ říká Jaroslav Beck, jenž se od šesti let věnoval hudbě. Vystudoval ji také na Oxfordu a slavil s ní úspěchy ve filmové a videoherní branži. Stál za globálním fenoménem virtuální reality – hrou Beat Saber z roku 2018, kdy jako spoluzakladatel studia Beat Games vytvořil dosud nejprodávanější VR hru (přes milion kopií), která doslova redefinovala herní průmysl. Také se proslavil tvorbou hudby pro trailery k hollywoodským trhákům (Star Wars: Síla se probouzí, Iron Man 3) či pro herní giganty Blizzard a EA Games. Spustil též nadační fond GivingBeck, který dětským domovům poskytuje hudební studio i lektora. Magazín Forbes jej zařadil do prestižního žebříčku 30 pod 30. A svůj úspěch a vášeň pro inovace i výzkum se rozhodl přetavit v podporu české vědy, takže je od roku 2025 mecenášem Nadace Neuron.

Přečtěte si krátký rozhovor, který nám Jaroslav poskytnul, když se rozhodl rozšířit okruh mecenášů nadace:

Jste člověk, který posunul hranice hudebního světa. Co vás vedlo k tomu podpořit právě vědu v rámci Nadace Neuron?

Bez vědy není pokrok. A bez pokroku není budoucnost, kterou bych chtěl jednou předat svým dětem.

Neuron propojuje svět vědy a byznysu. Vy sám jste důkazem, že když se tyto světy spojí, může vzniknout něco výjimečného. Co by podle vás mělo být ideálním mostem mezi nimi?

Nejdůležitějším mostem mezi lidmi je a pravděpodobně vždy bude komunikace. V budoucnu se dočkáme velké evoluce právě v této oblasti, a to díky širší integraci technologií.

Když se ohlédnete za svým příběhem – co pro vás osobně znamená zvídavost?

Je to přirozená lidská vlastnost, o kterou bychom se s věkem neměli nechat nikým připravit. Bez zvídavosti neexistuje pokrok. Pouze stagnace.

Jak vnímáte vztah mezi vědeckým a tvůrčím myšlením?

Pro mě osobně jsou si velmi podobné. Výsledkem je něco nového, co má ideálně pozitivně obohatit lidi a svět.

Kdybyste mohl mladým lidem vzkázat jednu věc, která vám pomohla uspět – co by to bylo?

Jsou dvě. Nikdy se nevzdávat a pěstovat si vysokou toleranci k nevyhnutelné nepřízni okolností.

Jak si představujete budoucnost vědy v Česku za deset let? Co byste si přál, aby se změnilo?

Více přímo aplikovaného výzkumu a víc lidí, kteří půjdou do vědy po hlavě s jasným, měřitelným cílem, jenž společnosti reálně pomůže v globálním měřítku. Nejsme bohatá země, proto bychom měli prostředky, které máme, zaměřit na skutečný dopad. Pokud se to podaří, čeká nás úžasná budoucnost v bohaté a perspektivní zemi. Každý vědec a vývojář se vědomě či nevědomě každý den účastní rozhodnutí, zda se tato budoucnost stane, nebo ne.

Jaroslave, jste člověkem, který v zásadě posunul hranice hudebního světa. Co vás vedlo k tomu podpořit právě vědu a výzkum v rámci Nadace Neuron?

Bez vědy není pokrok. A bez pokroku není budoucnost, kterou bych chtěl jednou předat svým dětem.

Neuron propojuje svět vědy a byznysu. Vy sám jste důkazem, že když se tyto světy spojí, může vzniknout něco výjimečného. Co by podle vás mělo být ideálním mostem mezi nimi?

Nejdůležitějším mostem mezi lidmi je a pravděpodobně vždy bude komunikace. Myslím, že v budoucnu se dočkáme velké evoluce právě v této oblasti, a to díky širší integraci technologií.

Když se ohlédnete za svým úspěšným příběhem, co pro vás osobně znamená zvídavost?

Zvídavost je přirozená lidská vlastnost, o kterou bychom se s věkem neměli nechat nikým připravit. Bez zvídavosti neexistuje pokrok... Zůstává pouze stagnace.

 Jak vnímáte vztah mezi vědeckým a tvůrčím myšlením?

Pro mě osobně jsou si velmi podobné. Výsledkem je něco nového, co má v ideálním případě pozitivně obohacovat lidi a svět.

 Pokud byste mohl mladým lidem vzkázat jednu věc, která vám pomohla uspět, co by to bylo?

Jsou dvě. Nikdy se nevzdávat. A pěstovat si vysokou toleranci k nevyhnutelné nepřízni okolností.

Jak si představujete budoucnost vědy v Česku v roce 2035? Co byste si přál, aby se změnilo?

Rád bych viděl více přímo aplikovaného výzkumu a více lidí, kteří půjdou do vědy „po hlavě“ s jasným, měřitelným cílem, jenž naší společnosti reálně pomůže – a to v globálním měřítku. Nejsme extra bohatá země, proto bychom měli prostředky, které máme, zaměřit na skutečný dopad. Pokud se to podaří, čeká nás úžasná budoucnost v bohaté a perspektivní zemi. Každý vědec a vývojář se vědomě či nevědomě každý den účastní rozhodnutí, zda se tato budoucnost stane, nebo ne.