Laureát
Mgr. Mohamed Megahed, Ph.D.
Nositel Neuron Impulsu za rok 2017 - společenské vědy
Osud poslední neprozkoumané pyramidy je v sázce. Ohrožují ji „černé“ novostavby, které vznikají v její blízkosti. Zdokumentovat faraonovu hrobku chce egyptolog Mohamed Megahed. Nyní na svůj projekt získal Neuron Impuls.
Egyptolog, který závodí s časem
Pracujete na výzkumu Džedkareovy pyramidy, jak jste se k tomuto tématu dostal?
Jako Egypťana mě zajímá minulost a geografie rodné země, takže studium egyptopologie bylo logickou volbou. Džedkareova pyramida mě jako životní téma napadlo v roce 2009, kdy jsem si uvědomil, že nebyla dosud podrobně prozkoumána a popsána. Zpočátku jsem jako detektiv pátral, kde jsou uloženy zbytky reliéfů, musel jsem čelit současné byrokracii. Bez nadšení a vášně to nejde dělat.
Můžete Džedkarea představit?
Byl to egyptský faraon, který žil přibližně před 4300 lety. Vládl 44 roků jako předposlední panovník 5. dynastie a jeho období je pro nás velice důležité. Za jeho vlády se totiž výrazně proměnila správa země, náboženské představy a rituální praktiky. Byla zavedena funkci vezíra Horního Egypta, aby král mohl lépe kontrolovat tuto část země, protože postupně narůstal počet státních úředníků. Ovšem nárůst byrokracie se stal jednou z příčin kolapsu Staré říše. Každý úředník pobíral „mzdu“, mohl získat pozemky a další benefity, což značně zatěžovalo státní pokladnu. Džedkare zemřel někdy mezi 50. až 60. rokem věku. Vyplývá to z průzkumu zachovalé části jeho mumie, na kterém se mimo jiné podílel i významný český antropolog profesor Eugen Strouhal.
Odkud čerpáte informace o vládě tohoto egyptského krále?
Studujeme segmenty reliéfní výzdoby ze zádušního chrámu, stavební nápisy z pyramidy, také jejich architekturu a hlavně papyry z abúsírského archivu, jehož menší část objevili v 19. století zloději památek a většinu dokumentů pak expedice Miroslava Vernera z Českého (tehdy ještě Československého) egyptologického ústavu. Pro náš výzkum jsou velice cenné, protože většina papyrů pochází z Džedkareova období. Texty popisují běžný chod života v zádušním chrámu, organizační strukturu úředníků, kteří prováděli obřady, údaje o mzdách a další podrobnosti.
Pyramida, která dnes vypadá jako hromada kamení, je vysoká necelých 53 metrů, Cheopsova pyramida měří skoro 140 metrů. Proč si Džedkare nechal postavit tak malou hrobku, když byl poměrně významný panovník?
Pyramidy menších rozměrů se stavěly od počátku 5. dynastie. Panovníci už tehdy nepovažovali velikost hrobky za nejdůležitější hledisko, větší význam pro ně měla výzdoba. Proto si nechávali zádušní chrámy, vzestupné cesty a údolní chrámy, jež se nacházely v těsném sousedství pyramidy, velmi bohatě krášlit nástěnnými malbami a reliéfy.
Co je cílem vašeho projektu?
Především chci pokračovat v dokumentaci pyramidového komplexu, protože je to poslední královská hrobka z období Staré říše v Egyptě, která není podrobně popsána. Za pomocí draka pořizujeme fotografie z ptačí perspektivy a skenovací technikou děláme 3D snímky pohřební komory. Zachytíme tak stav hrobky před její velmi potřebnou rekonstrukcí. Dokumentace je velmi důležitá, protože Džedkareova pyramida je jedinou stavbou z 5. dynastie, na které je možné studovat technologické postupy staroegyptských řemeslníků. Digitální záznamy a fotografie nám poskytují mnohem širší možnosti, jak vytvořit celkový obraz interiéru a exteriéru než jen samotné tradiční způsoby dokumentace s metrem a náčrtky. Naší snahou je vytvořit třírozměrný počítačový model s maximálním množstvím informací o stavbě.
Za jak dlouho chcete projekt dokončit?
Dokumentaci pyramidy nejpozději za tři roky. Musíme si pospíšit, protože zhruba 300 metrů od archelogického naleziště je vesnice, která se živelně rozrůstá. Během nedávné revoluce se stalo, že buldozer odstranil část základů vzestupné cesty, aby se mohl na vyklizené ploše postavit nový dům. Bohužel, „černé“ stavby nikdo moc neřeší. Podrobnější průzkum této památky a jejího okolí ale bude pokračovat ještě mnoho let.
Když jste začínal s výzkumem, co jste o pyramidě věděl?
Informace o pyramidovém komplexu jsme měli ze 40. let dvacátého století. Tehdy tam pracoval egyptský archeolog pouze jednu sezonu, což je méně než dva měsíce. V roce 1952 lokalitu prozkoumával další archeolog, ale jenom 40 dní. Oba vědci shromáždili mnoho úlomků reliéfů ze zhroucených zdí zádušního chrámu a uložili je do tří depozitářů v Egyptě. Výsledky jejich práce ale nikdy nebyly zveřejněny a ani jejich dokumentace dnes není přístupná. V roce 2009 jsem se rozhodl všechny fragmenty shromáždit a začít s dokumentací. Dlouho trvalo, než jsem sehnal všechna povolení. Nyní se snažím soustředit úlomky z depozitářů na jedno místo, aby se daly podrobně studovat a hledat vzájemné souvislosti.
Vědce motivuje zvídavost. Máte nějakou zásadní dosud nevyjasněnou otázku?
Chceme identifikovat osobu královny, jejíž hrobka je v těsné blízkosti Džedkareova zádušního chrámu. Není jasné, zda jde o jeho manželku, nebo matku, která vládla v době, kdy se faraon ještě jako malé dítě nemohl ujmout moci. Zajímá nás také architektura Džedkareovy pyramidy, která představuje zásadní přelom v architektuře mezi 5. a 6. dynastií a v ikonografii. Například mezi zbytky reliéfů jsme našli zobrazení královské obřízky. Na malém úlomku jsou dvě děti, patrně král a jeho Ka (duše), které zezadu přidržuje žena (matka, nebo bohyně), naproti nim je kněz, který odřezává dítěti předkožku. Tato scéna úzce souvisí s pojetím královské ideologie a byla součástí legendy o božském zrození panovníka. Jde o nejstarší zobrazení tohoto rituálu. Podobná z Luxoru nebo z Hatšepsutina chrámu, jsou o 1000 let mladší.
Jaký bude výsledek vašeho výzkumu?
Po dokončení dokumentace bude Džedkareova hrobka úplně první egyptskou pyramidou zdokumentovanou ve 3D zvnějšku i zevnitř. Chtěli bychom vydat dvě odborné publikace, jednu o architektuře, druhou o výzdobě Džedkareova pyramidového komplexu. Doufám, že na konci výzkumu už budeme více vědět o královně pohřbené vedle Džedkareovy pyramidy. Pro širší veřejnost chceme napsat knihu o konci 5. dynastie.
Uvažujete tom, že byste k cíli nedospěl. Co by tomu mohlo zabránit?
Taková možnost existuje, pokud bude v Egyptě další revoluce, nebo když umřu. Ale jsem si jistý, že náš výzkum povede k stanovenému cíli.
Od roku 2010 jste členem Českého egyptologického ústavu. Jak jste se dozvěděl o jeho existenci?
V našem oboru se všichni známe a kdo chce zkoumat Starou říši, musí přijet do Prahy. Ta je v tomto směru doslova Mekkou egyptologů specializovaných na toto období. Zdejší ústav má obrovskou tradici a navíc už od 70. let minulého století podporuje egyptské studenty.
Významné eygptologické týmy jsou ale i jinde než v Praze?
V Českém egyptologickém ústavu jsou hlavním tématem pyramidy a hrobky 5. dynastie, kdybych chtěl studovat 6. dynastii, šel bych kvůli pyramidám do Francie, zatímco na nekrálovské hrobky se specializují třeba v Polsku.
Jak týmy spolupracují?
Mnoho specialistů působí ve více skupinách. Například odborníci v našem týmu spolupracují s japonskými a německými experty. Setkáváme se na konferencích, kde si vyměňujeme informace. To je zásadní moment, protože téměř každý den se objevuje něco nového a pokud člověk přestane sledovat dění, brzy je z kola ven.
V čem je podle vás smysl vědy? Co nám přináší?
Nemůžeme hledět do budoucnosti, bez porozumění minulosti. Poznání civilizace starého Egypta přispívá k pochopení současného systému. Například víme, jak dopadl stát s přebujelou byrokracií... Pro nás je důležité zkombinovat všechny informace. Díky egyptologii také podrobněji porozumíme minulosti i v té každodenní rovině. Poznáme, jak staří Egypťané žili, co jedli, jak tehdy stavěli. Je zajímavé, že při rekonstrukční práci v pyramidě používají dnešní dělníci stejné postupy, jako jejich dávní předci.
Kromě výzkumu také přednášíte, můžete porovnat naše a egyptské studenty?
Největší rozdíl je v jejich počtu. V Káhiře jich je minimálně 50, tady maximálně pět, šest. Kvalita posluchačů je srovnatelná, protože pokud nemáte rád egyptologii, tak jí nikdy studovat nebudete, Všichni totiž vědí, že stát se egyptologem je velmi obtížné a uživit se v tomto oboru není jednoduché.
Všech 50 studentů v Káhiře pracuje jako egyptologové?
Někteří ano, jiní se stávají turistickými průvodci, protože v Egyptě lze oba obory studovat současně.
Máte oblíbený citát o vědě?
Kdo přestanete studovat, je jako jezdec na oslíku mezi dostihovými koni.
Co plánujete po dokončení projektu?
Chceme prozkoumat pohřebiště členů královské rodiny a nejvyšších úředníků z Džedkareovy doby, které se rozkládá v okolí Džedkareova pyramidového komplexu.
Mohamed Megahed v médiích: