Laureát
RNDr. Martin Kozák, Ph.D.
Laureát Ceny Neuron 2023 pro nadějné vědce v oboru fyzika
Martin Kozák zkoumá rychlé pohyby elektronů a optické jevy v pevných látkách, vyvinul techniky pro kontrolu elektronových pulzů v mikroskopu s velmi přesnými časy a tvarování elektronových vln. Jeho výzkum se zaměřuje na interakce mezi elektrony a světelnými vlnami, které mohou být využity v elektronové mikroskopii. Důležitou součástí jeho výzkumu je také studium dynamiky elektronů v pevných látkách a nanostrukturách pomocí spektroskopie. Výsledky práce Martina Kozáka jsou mezinárodně uznávané, byly publikovány v prestižních vědeckých časopisech a publikacích a získaly několik grantů včetně ERC Starting Grantu. V současnosti přednáší na Univerzitě Karlově a dál hledá cestu, jak pomocí mikroskopů natáčet videa elektronů, které se pohybují se v čase.
Jak vytunit elektronový mikroskop? A jak zachytit na video extrémně rychlé pohyby elektronů? Odpovědi hledá Martin Kozák, laureát Ceny Neuron 2023 pro nadějné vědce v oboru fyzika.
Děkuji Nadaci Neuron za udělení této krásné ceny, které si velmi vážím, je to pro mě velká motivace do budoucího výzkumu.
7 otázek pro Martina Kozáka
Která křižovatka na vaší vědecké cestě pro vás byla zásadní?
Ta ve třetím ročníku na vysoké škole, kdy jsme se rozhodovali, na který obor v rámci fyziky se dát. Do té doby jsem toho o optice moc nevěděl, ale ihned po první návštěvě specializovaných laboratoří mi bylo jasné, že tohle je ta správná cesta. Příprava optických experimentů se dost podobá stavebnici, kde jednotlivé prvky jsou optická zrcadla, čočky či různé krystaly, pomocí nichž dopravujeme světlo tam, kam potřebujeme. Dá se tedy říct, že si při přípravě experimentů tak trochu hrajeme. Zároveň optika prostupuje do spousty fyzikálních i nefyzikálních oborů, což ji z mého pohledu činí velice zajímavou.
Nastal někdy moment, kdy jste ve vědě nevěděl, jak dál?
Je celkem běžné, že se při interpretaci výsledků na něčem zadrhneme. Ve většině případů totiž experiment úplně neodpovídá našim očekáváním. Někdy se také stane, že něco funguje přesně opačně, než předpokládáme. Několikrát se mi v takových případech stalo, že mě zachránila diskuze s kolegy.
Chtělo se vám už někdy s vědou seknout?
Zatím mě taková chvíle naštěstí nepotkala a tahle práce mě pořád baví.
Kdy se vám ve vědeckém životě vyplavilo naráz nejvíc endorfinů?
Několikrát se nám povedlo zrealizovat experimenty, na jejichž přípravě jsme s kolegy pracovali i několik let. Když člověk nosí tak dlouho nějaký nápad v hlavě a nakonec se ukáže, že nápad funguje, je to vždycky příjemné. Vzpomínám si, že asi největší radost mi udělalo, když se nám během postdoktorské stáže v Německu povedlo propojit elektronový mikroskop s pulzním laserem a změřili jsme, že generuje pulzy elektronů dlouhé pouze několik set attosekund. Doufám, že podobné okamžiky zažijeme brzy i v nové laboratoři, kterou teď budujeme na pražském Matfyzu.
Jakou záhadu byste chtěl rozluštit?
Rádi bychom zjistili, jak funguje a jak rychlé může být kvantové tunelování v pevných látkách indukované pomocí silných světelných vln.
Co by vám zásadním způsobem usnadnilo vaši vědeckou práci?
Kdybych mohl mít jedno přání, přál bych si, aby za nás umělá inteligence převzala veškerou administrativu.“
Kdybyste si mohl vybrat jednu superschopnost, která by to byla?
Rád bych uměl zpomalit čas.