Věda nekončí velkým objevem, může z něj vyrůst firma i nový obor. Nadace Neuron chce, aby to mladí vědci chápali dřív.

Evropská komise v reportu Science, Research and Innovation Performance of the EU 2026 zdůrazňuje, že prosperita Evropy bude stále více záviset nejen na schopnosti vytvářet nové poznání, ale také na tom, zda se znalosti dokážou šířit mezi výzkumem, firmami, investory a dalšími částmi společnosti. Evropa zůstává po Číně druhá na světě ve vědecké produkci, její vědecká síla se ale ne vždy promítá do stejné síly technologické a ekonomické.

Transfer se nemá učit až ve chvíli, kdy je na stole patent

„Čím dříve mladí vědci poznají i svět inovací, podnikání nebo investic, tím přirozeněji v něm budou jednou schopni hledat partnery. A zároveň budou lépe vědět, kdy má jejich výzkum potenciál pokračovat dál a kdy je jeho největší hodnotou samotné poznání,“ říká Monika Řasa Vondráková, spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron.

Nadace Neuron proto mladé talenty dostává do prostředí, kde se potkávají různé světy vědy. Na Speed Datingu s vědci se studenti setkali s předními českými vědci napříč obory, na vědecko-byznysovém táboře propojovali vědu s podnikáním a v rámci programu Neuron Junior vyrážejí na stáže na přední zahraniční pracoviště.

Stážisté získávají zkušenosti například v Nizozemsku, Rakousku, Německu, Francii nebo Izraeli. Poznávají tak různé kultury vědy, spolupráce a přenosu poznatků do praxe. Izrael je zajímavým příkladem prostředí, kde se dlouhodobě intenzivně propojují akademický výzkum, technologické firmy a investoři.

Nejde přitom o to učit mladé vědce zakládat firmy, ale o širší schopnost přemýšlet nad tím, jakou cestu může vědecká myšlenka projít mezi laboratoří a běžným životem.

„Na stáži jsem pochopil, že práce na vědeckém výsledku nekončí publikací. V Leidenu je přirozené přemýšlet, kdo další může na výsledku stavět, komu ho předat a s kým spolupracovat, aby se posunul dál. To je zkušenost, kterou bych si chtěl přenést i do českého prostředí,“ říká Janis Bojko, student medicinální chemie a stážista Nadace Neuron.

Zkušenost ze zahraničí přivezla i Barbora Dopitová, studentka virologie a stážistka Nadace Neuron. „Překvapila mě úzká spolupráce výzkumu a firem. Na AIT se dělá převážně smluvní výzkum pro průmysl a univerzity. […] Pracovala jsem na projektu ve spolupráci s firmou, která navrhuje specifický trénink pro fotbalisty. Propojením výzkumu v naší laboratoři a potřeb konkrétní firmy z praxe se snažíme dosáhnout optimalizace tréninkového procesu na základě analýzy biokomponent ze stresových situací,” vysvětluje.

Vědci a firmy se stále potkávají málo

Právě vztah mezi akademickou sférou a firmami označuje SRIP za jednu z podmínek toho, aby se vědecké výsledky rychleji proměnily v nové technologie, produkty a služby.

S univerzitou nebo veřejnou výzkumnou organizací ve své zemi spolupracuje v Evropské unii v průměru jen přibližně 10 procent firem, které se aktivně věnují inovacím. Česko je s přibližně 12 až 13 procenty nad evropským průměrem, k lídrům má ale stále daleko. Ve Švédsku a Finsku se podíl pohybuje kolem dvaceti procent, v Rakousku přesahuje patnáct.

Česká data tak ukazují dvojí zprávu. Základ pro spolupráci vědy a firem existuje a ve srovnání s evropským průměrem není slabý. Pokud ale chceme patřit mezi země, které dokážou vědecké výsledky nejlépe proměňovat v nové technologie a firmy, musíme se přibližovat prostředí, kde je spolupráce vědy a byznysu běžnou součástí inovačního systému.

„Podnikatel často dokáže ve vědeckém výsledku vidět příležitost, kterou samotný vědec nemusí vnímat jako první. To ale funguje jen tehdy, když se oba světy znají ještě předtím, než je na stole hotový patent nebo žádost o investici. Když spolu mluví průběžně, mnohem snáz poznají moment, kdy má smysl začít přemýšlet o dalším využití objevu,“ říká Jaroslav Řasa, člen správní rady Nadace Neuron a spoluzakladatel nadace.

Z akademického výzkumu vznikají celé nové trhy

Čísla v SRIP 2026 zároveň ukazují, jak velká hodnota může vzniknout tam, kde se cesta od výzkumu k využití podaří. Firmy vzniklé z univerzit a výzkumných institucí tvoří podle reportu přibližně 40 procent nových evropských společností v technologicky náročných a biomedicínských oborech založených od roku 2019. Více než sedm tisíc těchto firem vytvořilo přes 160 tisíc pracovních míst a jejich souhrnná podniková hodnota dosahuje zhruba 400 miliard dolarů.

„Když mluvíme o dopadu vědy, často si představíme konkrétní lék nebo technologii. Ale její vliv může být mnohem širší. Věda může vytvářet firmy, pracovní místa i ekonomickou hodnotu a otevírat oblasti podnikání, které před samotným objevem vůbec neexistovaly,“ říká Vondráková.

Základní výzkum má hodnotu i bez okamžitého využití

Silná čísla o firmách vzniklých z akademického výzkumu mají podle Neuronu důležitou protiváhu. Základní výzkum je mimořádně hodnotný, i když z něj žádný výrobek ani firma nevzniknou. Jeho úkolem je rozšiřovat naše porozumění světu a odpovídat na otázky, u kterých často předem vůbec netušíme, k čemu jednou povedou. Vytváří nové znalosti, metody, data a odborníky. A právě na tomto poznání mohou po letech nebo desetiletích vyrůst aplikace, které v době původního výzkumu nikdo nedokázal předvídat.

Podle Nadace Neuron by bylo chybou měřit hodnotu vědy jen podle toho, kolik firem nebo patentů vytvoří. Nejlepší vědecký systém není ten, který nutí každý objev vydělávat, ale ten, který umí poznat, kdy má výsledek potenciál vyrůst v něco dalšího, a v takovou chvíli mu dokáže otevřít cestu.

„Pokud chceme, aby za deset nebo dvacet let bylo propojení české vědy s dalšími světy přirozenější, musíme začít už u generace, která do vědy vstupuje dnes. Ne tím, že z každého mladého vědce budeme vychovávat podnikatele, ale tím, že mu co nejdřív otevřeme dveře k lidem, zkušenostem a prostředím, která mu ukážou, co všechno může s dobrým vědeckým výsledkem následovat,“ uzavírá Vondráková.