„Dnešní setkání navazuje na předchozí aktivity Neuronu na poli vědeckého transferu,“ řekla úvodem předsedkyně správní rady Monika Vondráková. Připomněla podporu fondu pro inscenaci Dejvického divadla Elegance molekuly o práci prof. Antonína Holého nebo podporu soutěže Transfera Technology Day. Nadační fond také loni poprvé udělil Cenu Neuron za mimořádné propojení vědy a byznysu, ve Valticích na podzim připravil Neuron Club k tomuto tématu. Květnové setkání vědců a byznysmenů na něj navázalo. 

Přečtěte si také: Neuron Club propojil vědce, transferáře a byznys

Moderátory diskusního odpoledne byl náš podporovatel Jaroslav Řasa a člen Neuron Founders Martin Fusek. Jeden z nejzkušenějších českých transferářů, ředitel IOCB Tech, připomněl, že transfer je v české vědě stále popelkou. „Pro vysoké školy není prioritou, protože jejich systém nehodnotí užitečnost výzkumu, a to je škoda,“ řekl Martin Fusek. 

Renesanční vědkyně s duchem podnikatelky

Hlavním hostem Neuron Clubu byla Barbara Paldus, která v sobě renesančně spojuje exaktní vědkyni s podnikatelkou. Umí vypočítat složité chemické reakce stejně jako náklady, výdaje a rizika. Na začátku roku se stala ambasadorkou fondu pro transfer, bude mentorkou pro nové laureáty Ceny Neuron a zároveň se připojila k mecenášům našeho nadačního fondu.

Kariéru Barbary Paldus ovlivnil její otec Josef Paldus, významný chemik a laureát Ceny Neuron z roku 2015. Díky jeho inspiraci vystudovala Stanford a měla možnost se stát respektovanou akademičkou. Taková kariéra ji ale nelákala a dnes si pochvaluje, že dělá přesně to, co ji baví – své poznatky nabízí veřejnosti k praktickému využití. Svoji přednášku nazvala Od uhlíkové stopy přes ebolu po fenoxyetanol, ve které shrnula svoji dosavadní dráhu, na které najdeme 42 patentů nebo firmy s valuací ve stovkách milionů dolarů. 

Cílem její první společnosti Picarro, kde využila své patenty ze Stanfordu, bylo přinést absolutní měření v reálném čase do medicíny a životního prostředí – diagnostikovala dech, aby mohla včas odhalit onemocnění, měřila oxid uhličitý a metan pro boj s globálním oteplováním. Cílem druhé společnosti Finesse bylo snížit dopad rakoviny a pandemií pomocí optických senzorů, bioreaktorů a dalšího hardware a software. „Dnes se ve firmě Codex Beauty věnuji dermakosmetice – jsme biotechnologická společnost, která se věnuje zkoumání mikrobiomu a produktům, které jsou přínosné v péči o pleť.“

Barbara Paldus vedle mnoha konkrétních příkladů sdílela také svoji zkušenost s vědeckým transferem v USA. „Podmínky jsou dobře nastavené a rozumné, škola vám nabídne procenta z vašeho patentu, anebo si daná procenta vezme, když ve svém výzkumu pokračujete dál. Transfer je pro americkou akademickou půdu velkým tématem, až dochází k odlivu expertů a profesorů, kteří chtějí samostatně uspět v oborech jako je analytika, hardware nebo biotech. Z mého pohledu je to správné, věda v laboratořích může změnit svět, ale aby se objevy proměnily v inovace, je nutné vyjít s nimi mezi lidi,“ uzavřela Barbara Paldus. 

Český akademický transfer, který uspěl 

Následná diskuze porovnala zkušenosti z českého, amerického a izraelského přístupu k vědeckému transferu – zahraniční výzkum je financovaný mecenáši, které zajímá výsledek a vědci mají volnější ruce, u nás je vysoké školství financované ze státního rozpočtu, a proto je sešněrované předpisy a málo flexibilní. 

To potvrdil i další host Neuron Clubu, Matěj Machů z Charles University Innovations Prague, akciové společnosti založené pro transfer technologií Univerzity Karlovy. Začátky v rámci velké instituce byly složité, panovala nedůvěra, dnes ale transferová kancelář přináší své univerzitě milionové částky – a vědci, kteří získávají svůj podíl, se týmu Matěje Machů hlásí sami. „Naše podnikání stojí na třech pilířích,“ vysvětlil manažer, „první z nich je prodej licencí, takovým příkladem je lingvistický software, který vznikl na Matematicko-fyzikální fakultě. Druhá možnost je prodej vynálezu, jak dokazuje úspěch Oxygen Biotech, řešení pro léčbu covid-19 a ARDS prostřednictvím cílené medikace do plic. Třetí, nejnáročnější možnost, je založení vlastní spin-off firmy, kterou jsme si vyzkoušeli u digitální hry Svoboda 1945. Tu prodáváme pod značkou Charles Games.

Závěrečný blok patřil Jaromíru Zahrádkovi, CEO i&i Prague. Biochemik a ekonom je hlavou společnosti blízké Ústavu organické chemie a biochemie – jde o ekosystém na pomezí transferu a investic, zaměřuje se na medicínské a diagnostické firmy v první fázi jejich existence. „ÚOCHB dlouhou dobu získával peníze z patentů prof. Antonína Holého,“ vysvětloval Jaromír Zahrádka, „ale před vypršením licence jsme si museli říct, co dál. Zásluhou Martina Fuska vznikl IOCB Tech, který začal nabízet nové patenty na trhu a tím se podařilo udržet pravidelný přítok financí. Dokonce tak úspěšně, že mohla vzniknout investiční společnost i&i Prague, která má dnes ve svém portfoliu přes deset investovaných firem i hotové exity.

Všichni vystupující ocenili důležitý přínos Nadačního fondu Neuron a jeho aktivit, které jim zprostředkovávají to nejlepší z vědy a doplňují ho sdílením mezinárodního know-how. My děkujeme všem, kteří se Neuron Clubu k tématu vědeckého transferu zúčastnili. 

Děkujeme také partnerům setkání, komunikační společnosti WPP, v jejichž prostorách se Neuron Club uskutečnil, děkujeme za finanční podporu ÚOCHB a IOCB Tech. Vědeckému transferu se v Neuronu budeme věnovat nadále, hned na podzim Cenou Neuron znovu oceníme propojení vědy a byznysu. 

Podívejte se na fotogalerii: Neuron Club – Úspěchy vědeckého transferu