Projekty českých vědců na Transfera Technology Day 2023
Inovativní jehly pro elektroakupunkturu, chemické světlušky či ventil do raket. Letošní ročník Transfera Technology Day 2023 zná tři vítězné technologie, které dle porotců nejlépe propojují českou vědu s byznysem a mají největší komerční potenciál. Na výběru inovativních vědecko-technologických projektů se jako porotce podílel mecenáš Nadace Neuron Jaroslav Řasa.
Vítězem čtvrtého ročníku TTDay 2023, který pořádá Technologická agentura ČR a Nadace Neuron dlouhodobě podporuje, je projekt Věděckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci zaměřený na vývoj inovativních jehel pro elektroakupunkturu. Druhá příčka náleží vědcům z Masarykovy univerzity a jejich výzkumu světélkujících enzymů, které umožňují živým organismům produkovat světlo. Třetí místo získal plně inovativní elektromagnetický ventil Západočeské univerzity v Plzni, jehož letový prototyp bude v roce 2024 testován na raketovém nosiči.
Vítězné projekty TTDay 2023
Čtvrtý ročník Transfera Technology Day nabídnul souboj tří desítek projektů z 13 českých vědeckých, výzkumných a akademických institucí. Odborná porota následně z 12 finalistů vybrala 3 nejlepší vědecko-výzkumné projekty. Které to jsou?
1. místo: AC-tive ENF: inovativní jehly pro elektroakupunkturu, Vědeckotechnický park Univerzity Palackého
Metoda Ac-tive vznikla spojením lékařské akupunktury a znalostí fyzické medicíny a je využitelná v rehabilitačních a dalších zdravotnických zařízeních. Její podstatou je aktivace akupunkturních drah pomocí jehel aplikovaných do akupunkturních bodů. Do nich jsou pak zaváděny elektrické impulzy, které umožňují stimulovat body v ochrnutých částech těla. Aplikace inovativních jehel je účinnější, ihned viditelná a méně bolestivější. Využívá se u pacientů po mrtvici, při bolestech páteře či léčbě následků dětské mozkové obrny.
2. místo: Luciferázový reportérový systém s extrémně stabilním bioluminiscenčním signálem, Centrum pro transfer technologií, Masarykova univerzita
Výzkum světélkujících enzymů, které umožňují živým organismům produkovat světlo (svítícím organismem jsou například světlušky). Enzymy se používají v mnoha vědeckých, výzkumných či klinických aplikacích nebo například při diagnostice nádorových onemocnění. Odborníci z Brna vytvořili umělý enzym, který svítí mnohem déle a stabilněji než ten přírodní. Objev může přinést revoluci ve svícení – jde o přírodou inspirovanou technologii pro udržitelnou budoucnost, která by jednou mohla snížit závislost na fosilních palivech.
3. místo: Plně elektromagnetický ventil, Západočeská univerzita v Plzni
Plně elektromagnetický ventil, novinka ze Západočeské univerzity v Plzni, vyniká tím, že je velmi jednoduchá a inovativní. Proti běžným ventilům má mimořádně rychlou odezvu, nízkou spotřebu a dokáže odolávat extrémním podmínkám, kterým jsou vystaveny například raketové motory. Vědci z Plzně na tomto více než 10letém projektu spolupracují s University of Southern California a doufají, že vrcholem bude připravovaný test letového prototypu ventilu na raketovém nosiči, který staví studentský tým CTU Space Research při ČVUT.
Víte, že Nadace Neuron uděluje Cenu Neuron za propojení vědy a byznysu? Za biomedicínský transfer doposud ocenila např. akademický spin-off Univerzity Pardubice Lipidica, a.s či startup Pinflow energy storage, který je skvělou ukázkou propojení základního výzkumu, inženýrského principu a byznysu.
Sledujte naše neuronové sociální sítě