Inovativní jehly pro elektroakupunkturu, chemické světlušky či ventil do raket. Letošní ročník Transfera Technology Day 2023 zná tři vítězné technologie, které dle porotců nejlépe propojují českou vědu s byznysem a mají největší komerční potenciál. Na výběru inovativních vědecko-technologických projektů se jako porotce podílel mecenáš Nadace Neuron Jaroslav Řasa.

Vítězem čtvrtého ročníku TTDay 2023, který pořádá Technologická agentura ČR a Nadace Neuron dlouhodobě podporuje, je projekt Věděckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci zaměřený na vývoj inovativních jehel pro elektroakupunkturu. Druhá příčka náleží vědcům z Masarykovy univerzity a jejich výzkumu světélkujících enzymů, které umožňují živým organismům produkovat světlo. Třetí místo získal plně inovativní elektromagnetický ventil Západočeské univerzity v Plzni, jehož letový prototyp bude v roce 2024 testován na raketovém nosiči.

Vítězné projekty TTDay 2023

Čtvrtý ročník Transfera Technology Day nabídnul souboj tří desítek projektů z 13 českých vědeckých, výzkumných a akademických institucí. Odborná porota následně z 12 finalistů vybrala 3 nejlepší vědecko-výzkumné projekty. Které to jsou?

1. místo: AC-tive ENF: inovativní jehly pro elektroakupunkturu, Vědeckotechnický park Univerzity Palackého

Metoda Ac-tive vznikla spojením lékařské akupunktury a znalostí fyzické medicíny a je využitelná v rehabilitačních a dalších zdravotnických zařízeních. Její podstatou je aktivace akupunkturních drah pomocí jehel aplikovaných do akupunkturních bodů. Do nich jsou pak zaváděny elektrické impulzy, které umožňují stimulovat body v ochrnutých částech těla. Aplikace inovativních jehel je účinnější, ihned viditelná a méně bolestivější. Využívá se u pacientů po mrtvici, při bolestech páteře či léčbě následků dětské mozkové obrny.

2. místo: Luciferázový reportérový systém s extrémně stabilním bioluminiscenčním signálem, Centrum pro transfer technologií, Masarykova univerzita

Výzkum světélkujících enzymů, které umožňují živým organismům produkovat světlo (svítícím organismem jsou například světlušky). Enzymy se používají v mnoha vědeckých, výzkumných či klinických aplikacích nebo například při diagnostice nádorových onemocnění. Odborníci z Brna vytvořili umělý enzym, který svítí mnohem déle a stabilněji než ten přírodní. Objev může přinést revoluci ve svícení – jde o přírodou inspirovanou technologii pro udržitelnou budoucnost, která by jednou mohla snížit závislost na fosilních palivech.

3. místo: Plně elektromagnetický ventil, Západočeská univerzita v Plzni

Plně elektromagnetický ventil, novinka ze Západočeské univerzity v Plzni, vyniká tím, že je velmi jednoduchá a inovativní. Proti běžným ventilům má mimořádně rychlou odezvu, nízkou spotřebu a dokáže odolávat extrémním podmínkám, kterým jsou vystaveny například raketové motory. Vědci z Plzně na tomto více než 10letém projektu spolupracují s University of Southern California a doufají, že vrcholem bude připravovaný test letového prototypu ventilu na raketovém nosiči, který staví studentský tým CTU Space Research při ČVUT.

Víte, že Nadace Neuron uděluje Cenu Neuron za propojení vědy a byznysu? Za biomedicínský transfer doposud ocenila např. akademický spin-off Univerzity Pardubice Lipidica, a.s či startup Pinflow energy storage, který je skvělou ukázkou propojení základního výzkumu, inženýrského principu a byznysu.

Sledujte naše neuronové sociální sítě