Mladí a zvídaví lidé, kteří se teprve rozhodují o tom co studovat, zamířili ve čtvrtek 26. února do sídla Nadace Neuron. Přišli k nám, aby poslouchali velmi zajímavého hosta: mikrobiologa Martina Schwarzera, který v roce 2017 získal Neuron Impuls a má na kontě dokonce publikaci v prestižním vědeckém časopise Science. Asi tucet středoškoláků si vyslechl jeho jedinečnou přednášku Neviditelní spojenci: Jak střevní bakterie ovlivňují  vývoj organismu?

Setkání pod patronací organizace Kamdu zahájila ředitelka Neuronu Monika Řasa Vondráková, kterou mikrobiom už dříve zaujal. Martin Schwarzer (46) chtěl být kdysi novinářem (hlásil se i na příbuzný studijní obor v Brně), ale nakonec zvolil biologii. Jenže tu ve čtvrtém ročníku přerušil. Vyhořel... Se studenty se tak otevřeně podělil i o svoje tápaní a zkušenosti z Anglie, kde pomáhal lidem s mentálním postižením a pletl koše francouzským i anglickým stylem.

K biologii se ovšem dokázal vrátit. Navíc potkal kamarády z Nového Hrádku v Orlických horách a začal se věnovat gnotobiologii – vědě o odchovu bezmikrobních zvířat. A v tom se našel. Začal působit v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR, navíc toto detašované pracoviště chovající „ultračisté“ myši a prasata od letošního února vede.

Pak už padaly první otázky. „Nejlepší jsou hraniční obory, kdy se propojují různé disciplíny. Jakákoliv věda vás může dost na nejrůznější místa na světě. Mně třeba na základě naší práce a výzkumů pozvali až do Japonska, kam bych se třeba nikdy ani nedostal. A později profesor Takahaši z Tokijské univerzity přijel i k nám,“ lákal Schwarzer talenty do světa vědy, když průběžně představoval význam bezmikrobních zvířat pro vědu (první takové morče se povedlo připravit už v roce 1895).

Anebo nabídl čichovou zkoušku myších bobků – jednak čerstvých bezmikrobních, jednak mikrobních... Smích tazatele uvolnil, osmělili se. A ptali se dál a dál.

Jak se provádí fekální transplantace? Jak se připravují laboratorní čisté myši? S kým je nejlepší spolupracovat? Jak vybírat školitele? Kolik tak asi neúspěchů vede k jednomu vědeckému úspěchu? Studenti se tak od Martina, jenž výslovně upozornil, že na jeden úspěch připadá šňůra fuckupů, dozvídali ohromující věci. „Váha bakteriální masy ve střevech člověka činí sice jen asi 200 gramů, ale poměr počtu bakterií a lidských buněk je zhruba jedna ku jedném,“ líčil Schwarzer.

Mikrobiom má pro celý organismus oborvský a možná ještě nedoceněný význam. „Rovnováha ve střevech je základ. Nestačí jen dodat živiny, ale postarat se musíte také o mikrobiom,“ vysvětloval vědec mladým adeptům vysokoškolského studia. A příjemné setkání generací zakončil slovy, že „věda není o tom mít jasno, nýbrž jde o odvahu hledat“. To ostatní už je na mladých studentech.