Chystáte se na „jarní očistu“? Ještě, než se pustíte do diet a detoxů, zkuste se zaměřit na zdraví svého mikrobiomu. Tato složitá komunita mikroorganismů žijící v našem těle ovlivňuje mnohem víc než jen trávení. Stojí v úzkém spojení s imunitou, metabolismem, náladou i celkovým zdravím. A právě pestrá a vyvážená strava je pro jeho správnou funkci klíčová.

Již na podzim jste mohli sledovat náš Neuron Online Club, kde jsme s předními českými odborníky o důležitosti mikrobiomu diskutovali. Právě s každoročním návratem jarních očist a diet jsme se rozhodli na debatu navázat - důležitý je pro nás totiž názor vědy a ne trendů. 

Získali jsme tak od odborníků Heleny Tlaskalové Hogenové, Lucie Najmanové a Jiřího Hrdého odpovědi na nejčastější otázky spojené s mikrobiomem. Pokud chcete pochopit, jak mikrobiom funguje, kdy sáhnout po probiotikách, proč jsou důležité fermentované potraviny nebo jaký vliv má strava na zdraví střev, jste na správném místě. 

Jíst vlákninu a nevyhýbat se fermentaci

Jsou fermentované potraviny opravdu zdravé?
Ano, hlavně ty přirozené jako kysané zelí, kefír, jogurty nebo kimchi. Obsahují prospěšné bakterie, vlákninu i produkty bakteriální fermentace, které podporují zdraví střev. 

Pozor ale na domácí fermentované nápoje typu kombuchy. Ty kromě prospěšných mikrobů obsahují i dost cukru, což už tolik zdravé není.

Jaký vliv mají různé diety, třeba GAPS (pro zdraví střev), na mikrobiom a propustné střevo?
Strava má na mikrobiom zásadní vliv. Dieta GAPS, zaměřená na obnovu střevní bariéry, je mezi lidmi populární, ale chybí k ní kvalitní vědecké studie. Její doporučení – například vynechat obiloviny a jíst hodně zeleniny a fermentovaných potravin – nejsou sama o sobě škodlivá a v lecčem připomínají zásady zdravého jídelníčku.

U zdravých lidí však může zbytečné dodržování přísných diet vést k problémům s příjmem potravy nebo nedostatkem živin. Výraznější změny ve složení mikrobiomu navíc vyžadují spíše týdny až měsíce pestré a vyvážené stravy než krátkodobé diety.

Doplňky stravy nejsou instantní záchrana

Mají probiotika a prebiotika smysl i jako prevence?
Ano, ale záleží na konkrétním kmeni. Probiotika pomáhají nejen po antibiotikách, ale i při prevenci některých onemocnění. Ještě důležitější je ale dlouhodobě kvalitní strava bohatá na prebiotika – tedy vlákninu z ovoce, zeleniny nebo celozrnných produktů. Právě ta pomáhá udržet mikrobiom v rovnováze a předcházet mnoha problémům.

Platí u synbiotik (přípravky obsahující probiotika i prebiotika současně) „čím více, tím lépe“?Ne. Důležitá je pestrost stravy a zdravý životní styl, ne vysoké dávky doplňků. Žádná zázračná pilulka nenahradí kvalitní jídelníček a pohyb.

Jsou lepší probiotika v kapsli nebo tekuté podobě?
Obecně jsou stabilnější a lépe chráněná kapslová probiotika. Bakterie v nich jsou šetrně usušené a probudí se až ve střevech. Tekutá probiotika mívají horší stabilitu a bývají dražší, aniž by přinesla větší benefit.

Má smysl doplňovat butyrát a L-glutamin (látky pomáhající s propustností střev)?
Střevní propustnost je stav, kdy se naruší integrita střevní sliznice a umožní průnik nežádoucích látek do krevního oběhu, což může vést k zánětlivým reakcím.

S obnovou střevní sliznice pomáhají látky burytát a L-glutamin, které najdeme v běžné vyvážené stravě, ale jsou dostupné i jako doplňky stravy. Pokud máte pestrý jídelníček s dostatkem vlákniny a dbáte na zdravý životní styl, nejsou obvykle potřeba.

Doplňky stravy pak lékaři doporučují při syndromu zvýšené střevní propustnosti, dráždivém tračníku, některých autoimunitních onemocněních či zánětlivých onemocněních střev.

Jsou probiotika vhodná pro lidi s histaminovou intolerancí?
Některé kmeny mohou zvyšovat hladinu histaminu a zhoršovat potíže. Lidé s histaminovou intolerancí by měli pečlivě vybírat přípravky bez kmenů schopných produkovat histamin. Je ale důležité vědět, že probiotika histaminovou intoleranci nevyléčí.

Doporučujete užívání probiotik po antibiotikách?
Probiotika mohou po antibiotikách pomoci, ale záleží na jejich složení. Studie z roku 2018 upozornily, že některá běžně dostupná probiotika mohou dokonce oddálit návrat přirozeného mikrobiomu. Výsledky ale ovlivnila i použitá metodika a nedostatečné určení konkrétních bakteriálních kmenů.

Dnes víme, že účinnost probiotik je velmi kmenově specifická – ne všechna fungují stejně a ne každému pomohou. Proto je důležité vybírat přípravky s jasně definovaným složením a ověřenými účinky z klinických studií.

Mají smysl probiotika pro onkologické pacienty?
Mohou zmírnit vedlejší účinky léčby, ale je potřeba vybírat přípravky s ověřenými účinky. Vliv mikrobiomu na léčbu některých typů rakoviny se intenzivně zkoumá.

Další souvislosti mikrobiomu

Jsou střevní výplachy za účelem „pročištění střev“ prospěšné?
Naopak. Mohou narušit složení mikrobioty, proto je nedoporučujeme.

Mají lidé na vesnici lepší mikrobiom než lidé ve městě?
V českém prostředí jsou rozdíly minimální. Všichni pijeme podobnou vodu, dýcháme podobný vzduch a často i jíme stejné potraviny. Mírný rozdíl může být u lidí, kteří od dětství tráví více času v přírodě nebo pracují se zvířaty – ti mohou být vystaveni pestřejšímu spektru mikrobů, což může prospět imunitě.

Kdy vzniká mikrobiom člověka?
Hlavní osidlování začíná při porodu. Významnou roli hraje typ porodu, prostředí i strava matky, ačkoliv přítomnost mikrobiomu už v děloze zůstává sporná.

Existuje mikrobiom mozku?
Současné poznatky ukazují, že mozek nemá vlastní stabilní mikrobiom. Přítomnost bakteriálních složek bývá spojena spíše s patologickými stavy, například při roztroušené skleróze, kdy je narušena ochranná bariéra.

Sledují lékaři mikrobiom při anamnéze?
Vyšetření se provádí podle potíží pacienta. Zaměřuje se hlavně na přítomnost škodlivých bakterií, které mohou způsobovat konkrétní problémy.

Pusťte si celý záznam debaty z 19. listopadu 2024