Jaký vliv má mikrobiom na naše zdraví? Kam sahá současné vědecké poznání? Jaké jsou zkušenosti z lékařské praxe a co můžeme udělat pro svůj mikrobiom? Tyto otázky byly předmětem diskuse v rámci Neuron Online Talk s názvem Mikrobiom a zdraví: Pravda a mýty. Do debaty se zapojili imunoložka Helena Tlaskalová-Hogenová, laureát Ceny Neuron Martin Schwarzer, lékař Jiří Vejmelka, imunolog Jakub Abramson a mikrobioložka Lucie Najmanová. Celý večer moderovali ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková a mecenáš a spoluzakladatel Nadace Neuron Jaroslav Řasa.

Mikrobiom: Svět uvnitř nás

Mikrobiom tvoří složitý ekosystém bakterií, virů, hub či kvasinek v našem těle i na jeho povrchu. Věda už prokázala, že mikrobiom hraje klíčovou roli ve fungování našeho metabolismu, imunity i duševního zdraví. Přesto, jak zdůraznili hosté, jsme teprve na začátku jeho mapování.

„Mikrobiom je 500krát bohatší než lidský genom,“ vysvětlila Helena Tlaskalová-Hogenová a zdůraznila jeho ohromnou složitost. „Každý z nás má jedinečné složení mikrobiomu – ani jednovaječná dvojčata nemají stejný mikrobiom.“

Tento složitý ekosystém s námi koexistuje a podle profesorky Tlaskalové-Hogenové ovlivňuje náš život mnohem více, než jsme si dosud mysleli. Průmyslový rozvoj západní společnosti však vede k úbytku naší mikrobiální rozmanitosti. Právě rozmanitost je pro odolnost organismu. „Čím rozmanitější systém, tím stabilnější je,“ zdůraznil Martin Schwarzer.

Jak je na tom medicína?

Diskutující přiblížili souvislosti mezi mikrobiomem a onemocněními, jako jsou autoimunitní choroby, alergie, kardiovaskulární a dokonce i duševní nemoci. „Stále nevíme, zda změny mikrobioty jsou příčinou, následkem nebo pouze doprovodným jevem těchto nemocí. Prozatím víme, že existuje spojitost,“ uvedl Jiří Vejmelka. „Rádi bychom mikrobiom v rámci chronických onemocnění měnili, ale nevíme přesně, jaký by měl být náš cíl.“

Mezi přístupy, které již medicína využívá, zmínil fekální mikrobiální terapii – přenos stolice od zdravého dárce do trávicího traktu nemocného pacienta. Tato metoda se používá pouze u rekurentní klostridiové infekce, kdy je mikrobiota natolik poškozena, že připomíná „vypálený prales“.

Kdo má lepší mikrobiom?

Je tedy možné zjistit, jestli máme zdravý mikrobiom? „Když si představíme, že náš střevní ekosystém je město a my chceme popsat, jak se tam žije, jestli je prosperující, jestli je tam hodně škol…“ uvedla příměr Lucie Najmanová. „Ale jediné, co máme k dispozici, jsou informace o těch, kdo z města odjíždí. Můžeme se zeptat na jméno, na příjmení… Získáte nějaký obrázek, ale velice záleží, v jakém období ten obrázek uděláte,“ poukazuje na nespolehlivost jednorázového testování. „Mikrobiom je dynamický a může se proměňovat v rámci dne i týdnů,“ doplnil Martin Schwarzer.

„Myslím, že v tuto chvíli dokážeme rozlišit extrémní případy. Pokud má někdo velmi silnou dysbiózu, ta rozmanitost chybí, tak to dokážeme určit. Ale abychom se testovali a hádali, kdo z nás má lepší mikrobiom, tam ještě nejsme,“ shrnul Jakub Abramson.

Zleva: Martin Schwarzer, Lucie Najmanová, Jiří Vejmelka, Helena Tlaskalová-Hogenová, Jakub Abramson

Čím krmit „hodné bakterie“?

Zdravý životní styl a vyvážená strava plná vlákniny jsou podle hostů základním kamenem zdravého mikrobiomu. „Nekrmíme jen sebe, ale i mikroorganismy v nás,“ vysvětlil Abramson. Zdůraznil význam vlákniny a vysvětlil, že bakterie ji využívají k produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem, jako je butyrát, který je klíčový pro zdraví tlustého střeva.

„Fermentované potraviny, jako domácí kysané zelí nebo kváskový chléb, jsou skvělým způsobem, jak harmonizovat mikrobiotu,“ uvedli Schwarzer s Vejmelkou. I když pečení zabíjí živé mikroorganismy, zbývající látky, zvané postbiotika, stimulují imunitní systém.

„A určitě nějaké doplňky, jako třeba můj oblíbený vitamín D,“ doplnil Abramson. „A kromě toho Omega 3, což je suplement, který beru denně. Zabraňují zánětu, ale je to také hrozně důležitá látka pro náš mozek, zejména v útlém dětství.“ Z dalších mikronutrientů pak Vejmelka zmínil možnou prospěšnost vápníku a hořčíku.

Budoucnost poznání mikrobiomu

Pokud jde o budoucí průlomy, které by nás v následujících letech mohly čekat, Abramson zmínil „chytrá antibiotika“, která by měla cílit na specifické bakteriální kmeny. Dále pak upravená probiotika, která by mohla pomoct s řešením některých autoimunitních onemocnění. 

Zásadní však zatím zůstává prevence – rozmanitá strava, zdravý životní styl a omezení stresu a zbytečného užívání antibiotik.

Neuron Online Talk Mikrobiom a zdraví: Pravda a mýty se uskutečnil 19. 11. 2024. 

Děkujeme České mikrobiotické společnosti.