Mladé lidi láká dělat vědu, ale nevědí, kde začít a jaké mají možnosti. Ukázalo to v Česku unikátní setkání zapálených studentů středních i vysokých škol s vědci, které zorganizovala Nadace Neuron. Její kvíz, jenž má mladým lidem pomoci najít vědecký obor, kterému by se na základě svých zájmů mohli věnovat, vyplnilo během dvou měsíců přes dvacet tisíc studentů.

S myšlenkou zkusit v Česku zorganizovat vědecký speed dating přišel mikrobiolog Martin Schwarzer. „Byl jsem na postdoktorském studiu ve Francii a zúčastnil jsem se podobné akce. Přestože Francouzi neuměli dost dobře anglicky a já moc neuměl francouzsky, hodně mi to dalo,“ popsal vznik nápadu na organizaci setkání studentů s vědci. Osmdesát studentů tak v pondělí debatovalo s patnácti vědci v oborových hnízdech. Každý měl trochu jiné zaměření, cílem bylo mladým ukázat, že špičkový výzkum může být tou správnou cestou i pro ně. Akce byla součástí kampaně Začni s Proč, kterou Neuron rozjel letos na jaře.

Ve vědě nemusejí vyniknout jen jedničkáři

„Každý si představuje, že vědu mohou dělat jen šprti se samými jedničkami. Ale tak to vůbec není. Největší práci nám dá mladé přesvědčit, že se mohou do vědy pustit, i když třeba ve škole nemají nejlepší známky,“ popisuje ředitelka Nadace Neuron Monika Řasa Vondráková.

Z reakcí školáků, z nichž polovinu nominovali ředitelé prestižních středních škol a gymnázií a druhou vybrala nadace na základě vyplněných kvízů a motivačního dopisu, se ukazuje, že škola jim dostatek příležitostí nedává. Například Klára Čermáková z Gymnázia Brno-Řečkovice navštěvuje víkendové přednášky o medicíně. Najít si je ale musela sama.

„Myslím, že třeba u nás ve třídě jsou opravdové talenty, ale moc se nerozvíjejí. Škola nám ukazuje málo možností, kam dál se posunout,“ říká Čermáková. Chtěla by si zkusit nějakou stáž na vysoké škole, ale dosud měla strach. Po pondělku (15. června), kdy vyslechla příběhy řady mladých lidí, kteří už mají třeba podobnou zkušenost za sebou, ho už ale nemá.

S tím, že jim škola nedává dostatek příležitostí k seberealizaci ve vědě, souhlasili i ostatní studenti, které Hospodářské noviny oslovily. Ve školách se podle nich soustředí hlavně na olympiády a školní soutěže, ty ale takový dopad na budoucí vědecký rozvoj studentů nemají. Mnohem lepší je třeba podle studentky Gymnázia Nad Alejí Johany Jaklové třeba Středoškolská odborná činnost – takzvaná SOČ, která už několik desítek let pomáhá studentům pracovat na skutečných vědeckých objevech a nemálo jich k vědě přitáhla.

Chybí transfer vědy do byznysu

V poslední době vzniklo více projektů – od samotných středoškoláků –, které se snaží mladé k vědě přitáhnout. Třeba Zvaž vědu! nebo STEM Hub. Zajímavé je, že se do vědeckého speed datingu přihlásilo asi 20 procent studentů vysokých škol – tedy ani oni, přestože na vysokých školách studují, nemají k vědě úplně snadnou cestu.

Neuron z účastníků speed datingu vybere deset studentů. Ti se budou moci zúčastnit srpnového vědeckého tábora, který se bude věnovat propojení vědy a byznysu. „Česko má málo transferů vědy do byznysu, tak jsme se zaměřili na to,“ vysvětluje Vondráková. Pokud by se ukázalo, že je o takové akce velký zájem, Neuron je připraven vědecký speed dating zopakovat.