Zkoumá bakterie a virem infikované buňky, sleduje jejich molekulární detaily. Biolog Gabriel Demo se zabývá strukturami proteinu, především pomocí moderní metody cryo-EM a zajímá ho syntéza RNA a proteinu, za což získal Cenu Neuron 2022 pro nadějné vědce v oboru biologie. 

Co se od loňského října, kdy prestižní vědecké ocenění přebírala v Národním muzeu, změnilo? Co očekává od budoucnosti?

"Kryo-elektronová tomografie nám už nyní umožňuje strukturně sledovat celkem detailně jednotlivé velké biomakromolekuly jako virusy a bacteriofagy v infikovaných buňkách. Tento přístup zásadně změní pohled na to, jak dochází k infekci a co se v infikovaných buňkách reálně děje," říká Gabriel Demo.

Cenu Neuron jste získal loni v říjnu. Jak se za tu dobu váš obor posunul?

Věda se současně s technologiemi posouvá velmi rychle dopředu. Takže za ten rok se v našem oboru objevily zásadní vědecké práce, které posunuly i náš výzkum. Hlavně vidím to, že se pomalu přesouváme přímo do živých organismů, kde se snažíme určit struktury proteinových komplexů v jejich přirozeném prostředí.

Co zajímavého se od října stalo vám osobně?

Já osobně jsem začal další etapu svého života v podobě sdílení jedné střechy s mojí přítelkyní. Ale co se týká vědeckého života, tak se nám už podařilo pár objevů, které podle mě přinesou nové poznatky o hibernaci ribozomů v buňkách. To znamená, jak jednotlivé organismy tlumí translační procesy, pokud jsou vystaveny stresu.

Jak může v roce 2023 váš obor pomoci celé společnosti?

Obor, ve kterém pracuji, tedy strukturní biologie, nám zásadně dokáže pomoci v pochopení detailních mechanismů translace v roce 2023. V současnosti se čím více vědci soustředí na lidské ribozomy a lidskou translaci. Očekávám, že rok 2023 bude v této oblasti plodný a přinese mnoho poznatků o regulaci translace a syntézy proteinů u člověka.

Co od vědy očekáváte ve vzdálenější budoucnosti?

V mém oboru očekávám v budoucnosti zásadní posun v technologickém přístupu. Myslím si, že se za pár let přesuneme plně z kryo-elektronové mikroskopie do kryo-elektronové tomografie. Tedy volně řečeno, přesuneme se ze zkumavky přímo do buněk. Kryo-elektronová tomografie nám totiž už nyní umožňuje strukturně sledovat celkem detailně jednotlivé velké biomakromolekuly jako virusy a bacteriofagy v infikovaných buňkách. Tento přístup zásadně změní pohled na to, jak dochází k infekci a co se v infikovaných buňkách reálně děje.

A kdo by měl být příštím laureátem Ceny Neuron? 

Já, pokud můžu, když patřím ještě do té mladé generace vědců, co se před nedávnem vrátili ze zahraničí, říct dvě jména vynikajících mladých vědců, kteří se letos vrátili do České republiky a založili si svůj vlastní vědecký tým. Myslím, že jsou skutečně vynikající ve svém oboru a mají za sebou už nyní ohromné množství vysoce kvalitních vědeckých prací. Tím prvním je Peter Fabian, který je součástí Ústavu experimentální biologie na Masarykově univerzitě a věnuje se molekulárním mechanismům vývoje obratlovců. Tím druhým je Petr Tesina, který je součástí CEITEC Masarykovy univerzity a věnuje se právě lidským ribozomům a translaci a využívá k tomu právě strukturní biologii, tedy kryo-elektronovou mikroskopii.

Sledujte naše neuronové sociální sítě