Reálný výzkum už na střední škole. 18letá vědkyně zkoumá nanovlákna. Pokud vás věda baví, skočte po ní, nikdy není příliš brzy! Tak by mohly vypadat titulky, které by nejlépe vystihly Terezii Štěpánkovou a její projekt prezentovaný na Juniorské vědecké konferenci. Co zkoumá? Jakých výsledků už stačila dosáhnout? A jakou budoucnost podle ní mají nanovlákna?

Přihlásila se na stáž pro středoškoláky, vyzkoušela si laboratorní výzkum i reálnou aplikaci a pak zamířila na Juniorskou vědeckou konferenci, kde zaujala Nadaci Neuron. Řeč je o studentce gymnázia Terezii Štěpánkové a jejím projektu Příprava nanovlákenného krytu pro hojení drobných ran, který na konferenci pořádané Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy odprezentovala tak profesionálně, že si může společně s Neuronem splnit svůj vědecký sen.

„Konkrétně jsem se zabývala biomedicínskou aplikací nanovláken. To je směr, kde je stále co objevovat či vylepšovat. Výzvou by mohla být nejen léčba závažnějších poranění pomocí nanovláken, ale i jejich využití jakožto vstřebatelných implantátů,“ říká Terezie Štěpánková.

Terezie, představíš nám svůj projekt?

Předmětem projektu byla příprava nanovlákenného krytu s cílenou aplikací pro hojení drobných ran. Roční stáž ve firmě Contipro obnášela přípravu samotných nanovlákenných vrstev, a to metodou elektrostatického zvlákňování, a pokračovala zkoumáním jejich vlastností. Úplně prvním krokem byl návrh složení vláknícího roztoku a tím i budoucích nanovláken, které bude ke kůži šetrné a bude se aktivně podílet na hojení rány.

Proč zrovna tohle téma?

Od začátku se mi líbilo propojení chemie, fyziky, biologie a medicíny, a lákala mě možnost promítnutí laboratorního výzkumu do reálné aplikace. Absolvovala jsem různé přednášky  o nanovláknech, chtěla jsem je ale poznat i z praktické stránky.

Jaroslav Řasa, zakladatel a mecenáš Nadace Neuron, předal Terezii Štěpánkové šek na splnění vědeckého snu

Co se ti doposud podařilo a kde vidíš největší přínos objevu pro praxi?

V tuto chvíli se náš nanovlákenný kryt teprve po malých krůčcích ubírá směrem do praxe. Nyní víme, že nanovlákenná vrstva je bezpečná a funkční. Nicméně máme před sebou ještě nějaký kus cesty. Představa je taková, že nanovlákenný kryt pro podporu hojení může nabídnout kromě rychlejšího uzavření rány i nižší viditelnost jizvy, čímž se pacient vyvaruje vzniku zarudlé či vystouplé jizvy, která může podněcovat rozvoj nejen fyzické, ale i psychické nepohody. Díky svému složení nanovlákenný kryt představuje dostupnou a pohodlnou možnost péče.

Je něco, co tě během testování překvapilo?

Během zkoumání mě velmi potěšily výsledky ex vivo testu (poznámka: aplikovaný výzkum) transdermální penetrace. Díky testu se podařil prokázat účinek nanovláken, tj. uvolňování aktivních látek do hlubších vrstev kůže. Kromě líbivých snímků z mikroskopu víme, že nanovlákna fungují dle našeho záměru.

Jaké jsou největší výhody tohoto nanovlákenného krytu?

Aktivní látky inkorporované do struktury nanovláken, tedy pevné formy, mají oproti současným gelům výhodu v absenci použití potenciálně dráždivých látek, jako jsou stabilizátory a konzervanty. Pacient tak získává materiál, který je složen ze specificky účinných látek a díky přítomnosti hyaluronanu i látek tělu vlastních, u kterých nehrozí zánětlivá reakce organismu.

O nanovláknech se mluví jako o materiálu budoucnosti. Souhlasíš?

Nanovlákna jistě mají na poli vědy své místo a pozornost vědců si zaslouží. Polymery, základní kameny pro „stavbu“ nanovlákenné struktury, mají rozmanité vlastnosti a v podobě nanovláken jejich využití nabírá dalších rozměrů. Není divu, že budí pozornost v mnoha různých směrech od využití v tkáňovém inženýrství po filtraci vzduchu nebo vesmírný výzkum.

Právě v oblasti polymerů je kladen důraz na produkci biodegradovatelných či 100% recyklovatelných materiálů. Nanovlákna je možné z takových materiálů produkovat, a to celkem jednoduchým technologickým způsobem a zpracovat do různých tvarů, včetně 3D struktur. V budoucnu tak mohou například nahradit běžně užívané obalové materiály běžné v potravinářství či medicíně. Došlo by tedy ke snížení produkce plastů, jejich efektivnímu odbourání a recyklaci. Nanovlákna tedy dle mého názoru mohou pomoci k zefektivnění udržitelného životního stylu.

Do reálného výzkumu jsi se zapojila už na střední škole. Jak moc tohle považuješ za klíčové pro další směřování?

Výhod je celá řada, a to napříč všemi obory, nejen v přírodních vědách. Každá aktivita může středoškolského studenta nasměrovat a prohlubovat jeho zájmy, což vnímám jako to nejcennější. Pro mě osobně to také znamená nabírání nových zkušeností a zároveň to pro mě představuje velkou motivaci do budoucna. Z času, který trávím v laboratoři nejsem otrávená, ba naopak, čím dál více mě tato činnost naplňuje.

Sledujte naše neuronové sociální sítě