Algoritmy představují jeden ze základních stavebních kamenů digitálního prostředí. Všichni je využíváme, málokdo však chápe podstatu jejich fungování. Právě tím se zabývá Václav Rozhoň z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Dokázal matematicky vysvětlil, proč funguje jeden z nejpoužívanějších algoritmů pro analýzu dat (pro fajnšmekry: K-Means v implementaci scikit-learn). Navrhl také obecnou metodu pro konstrukci distribuovaných algoritmů, která se již vyučuje na univerzitách. Kromě vědecké práce spoluvytváří algoritmický kanál Polylog s více než 100 000 sledujících na síti YouTube.

Václav Rozhoň působí na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Předtím studoval na švýcarském ETH; rok strávil ve Spojených státech na MIT. V roce 2024 získal Best Paper Award na prestižní konferenci FOCS za práci o klasickém Dijkstrově algoritmu používaném např. pro hledání nejkratších cest v mapách.

Proč získal Cenu Neuron?

Snaží se do poslední detailu pochopit principy, na kterých fungují technologie formující náš svět.   Získal například Best Paper Award na konferenci FOCS 2024 za práci o Dijkstrově algoritmu – jednom ze základních kamenů moderní informatiky.

Jeho působení se však neomezuje na akademickou a vědeckou sféru. Přístupně a se smyslem pro humor zprostředkovává vhled do svého oboru široké veřejnosti na YouTube, kde baví a inspiruje laiky i experty.

Vzpomenete si na nějaký svůj „Heuréka/Aha/Wow“ moment?

Těch nezapomenutelných chvil je jen pár. Dvě, co mne teď napadají: když jsem (snad už definitivně) pochopil kvantovou teorii a když se objevilo GPT 3. Z prvního jsem byl celý den v šoku, z druhého se ještě nevzpamatoval.
 
Kdybyste mohl mít jakoukoliv superschopnost, jaká by to byla a proč?

Určitě znáte typ otravných lidí, kteří by si od zlaté rybky přáli hůlku plnící další přání a jako superschopnost chtěli schopnost získat libovolnou superschopnost.
Většina z nich pak skončí jako programátoři či vědci; já jsem si vybral tu druhou cestu.
 
Máte za sebou životní nebo pracovní „fuck up“? Co vám dal a vzal?

Malé, zábavnější fuckupy se stanou každou chvíli: Na jedné konferenci jsem nadšeně vysvětloval jistému sympatickému pánovi, o čem je můj obor. Měl jsem radost, jak rychle pochopil, co dělám, a byl patřičně hrdý na své vysvětlovací schopnosti. Až později jsem zjistil, že to byl Jeff Dean – zakladatel toho oboru.
 
Co nesmí chybět v receptu na dobrou vědu?

Nejraději pracuji na něčem, co mě baví, v čem jsem dobrý a co považuji za užitečné. Bohužel se mi málokdy sejdou všechny tři podmínky najednou – a myslím, že mnoho kolegů a kolegyň to má podobně.
 
Věda a rodina – jak se vám to rýmuje?

Mám obrovské štěstí na nesmírně hodnou manželku a dvě úžasné děti. Upřímně ale musím přiznat, že skloubit rodinu a práci se mi moc nedaří. Pokud máte nějaké zaručené tipy, pošlete mi e mail. 🙂