doc. Mirjam Fried, Ph.D.

Docentka Mirjam Fried je kognitivní lingvistka, která zkoumá vztah mezi jazykem a lidskou kognicí. Jejím hlavním tématem je uspořádání jazykového systému, včetně jeho změn v čase, a to zejména jak se projevuje v každodenním jazykovém chování mluvčích. Studuje tedy jazyk jako výsledek konkrétních mentálních procesů, které mají základ v naší obecné kognitivní kapacitě a sociální praxi. Je průkopnicí ve vývoji teoretického přístupu známého jako konstrukční gramatika směrem k organickému začleňování výzkumných otázek, které přináší teorie gramatikalizace pro diachronní analýzu. V poslední době rozšiřuje konstrukční model na oblast mluveného jazyka, jehož komplexní multimodální povaha představuje pro systematickou analýzu zvláštní výzvu.

Působí v Ústavu obecné lingvistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde také vede výzkumný tým Empirické perspektivy ve výzkumu komunikace a kognice; jeho cílem je pracovat na obecném modelu integrované lingvistické analýzy, který dokáže zachytit konvencionalizované vztahy mezi gramatickou, akustickou a gestickou strukturou spontánně produkovaného jazyka. Byla také hlavní řešitelkou výzkumného projektu OP RVV - Excelentní výzkum Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě (2018-2022), jehož hlavním cílem bylo vyvinout otevřenější a skutečně interdisciplinární model organizace výzkumu v humanitních a společenských vědách.

Vystudovala bohemistiku a klasickou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a poté obecnou lingvistiku na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde v roce 1995 získala doktorát. Po ročním působení jako hostující profesorka na Oregonské univerzitě zde v letech 1998-2001 působila jako odborná asistentka. V letech 2001-2008 vyučovala na Princetonské univerzitě a v roce 2008 získala docenturu na Helsinské univerzitě. Od roku 2011 působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v letech 2014-2017 zastávala také funkci děkanky. Od roku 2013 je členkou Vědecké rady Akademie věd ČR.

Její editorská činnost zahrnuje pozici šéfredaktorky časopisu Constructions and Frames (John Benjamins), který v roce 2008 spoluzaložila a který slouží jako hlavní fórum pro konstrukční přístupy k jazykové analýze. Je spoluzakladatelku a dlouholetou spolueditorkou knižní řady Constructional Approaches to Language (John Benjamins), v letech 2012-2017 působila jako zástupkyně šéfredaktora časopisu Cognitive Linguistics (Mouton de Gruyter) a je členkou i dalších redakčních rad mezinárodních lingvistických časopisů a knižních řad. Je také vyhledávanou odbornicí na hodnocení grantových návrhů, mj. opakovaně členkou panelů ERC, předsedkyní lingvistickýého panelu Finské akademie věd aj.

O svém působení ve vědecké radě Nadace Neuron říká: "Pozvání do Neuronu beru jako velkou osobní poctu, ale především jako příležitost podílet se na smysluplné podpoře české vědecké komunity, a to i v oblasti humanitních věd. Poslání Neuronu zcela přirozeně souzní s mým přesvědčením, že humanitní vědy by navzdory rozšířenému mýtu, že nemají co užitečného nabídnout, neměly být jakýmsi exkluzivním koníčkem vyvolených, ale viditelnou součástí veřejného života a přispívat k jeho kultivaci. Naše společnost si to nerada připouští, ale jsou to právě humanitní obory, které představují nejlepší nástroj k poznávání nás samých jako komplexních lidských bytostí a mohou naši společnost připravovat na nepříliš dobře předvídatelný svět, o němž nevíme o moc více, než že bude složitý a permanentně proměnlivý. Oslovuje mě proto možnost dávat prostor i tomuto hlasu - nejen v podobě ocenění vynikající vědecké práce, včetně podpory nadějných mladých výzkumníků, ale také v dialogu s dalšími vědeckými oblastmi a světem podnikání."