Laureát

prof. RNDr. Jaroslav Nešetřil, DrSc.

Laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2010 - matematika

prof. RNDr. Jaroslav Nešetřil, DrSc.

Narodil se roku 1946 v Brně. Studoval ve Vídni, v Kanadě a v Praze na Matematicko-fyzikální fakultě UK, od roku 1970 zde vyučuje, je profesorem geometrie a topologie od roku 1993. Založil a vedl od roku 1996 Centrum diskrétní matematiky, teoretické počítačové vědy a jejich aplikací jako společnou instituci UK, Akademie věd a ČVUT. Ředitel Institutu teoretické informatiky MFF UK od roku 2000. Vedl přes 30 let mezinárodní kombinatorický seminář na MFF Univerzity Karlovy. Hostoval mj. na univerzitách v Chicagu, Vancouveru, Bordeaux, Curychu, Barceloně, Bonnu. Konzultant Bellových laboratoří a Microsoftu v USA. Autor více než 350 odborných publikací a několika knih. Autor několika publikací o vztahu vědy a umění, zajímá se o výtvarné umění.

Rozhovor s Jaroslavem Nešetřilem

"Mravenci určitě nejsou chytřejší než my, ale když vás přepadnou někde v lese, tak si s nimi užijete. Podobné je to s počítači," říká matematik profesor Jaroslav Nešetřil. Internetová síť reálně existuje, je všude a přitom není definována. Matematik profesor Jaroslav Nešetřil se snaží poznat a pochopit vlastnosti, slabiny i rizika webu. V roce 2010 převzal za svoji dlouholetou činnost Cenu Neuron udělovanou Nadačním fondem Neuron na podporu vědy (dříve NFKJ).

Matematikem jste chtěl být od útlého věku?
To vůbec ne, ještě na střední škole mě lákala dráha umělecká. V Rakovníku, kde jsme tehdy bydleli, jsem poznal mnoho dobrých umělců. Uvažoval jsem o studiu fotografie na FAMU. Tatínek mi to ale rozmluvil, že je moc složité být umělcem, určitě v té době. Přihlásil jsem se proto na Matematicko-fyzikální fakultu UK.

Máte jiné vnímání světa než lidé bez matematického nadání?
Myslím, že ano. Když je člověk trénovaný k logickému myšlení, dovede zvládnout situace, kdy je nutné udělat deset věcí najednou. Dokáže rychle vyhodnotit, co je důležité, od čeho hrozí nějaké nebezpečí a co počká. Nebojí se složitého uvažování.

Pomohla vám matematika v praktickém životě?
Matematika je věda o myšlení, návod k žití. Kdyby se matematika neučila, staneme se národem hlupáků. Děti budou chodit po světě bez schopnosti mu porozumět. Člověk má zjednodušeně řečeno emocionální a racionální přístup k životu.

Co převažuje u matematika?
Já to takhle nerozlišuji. V matematice je více emocí, krásy a estetiky, než si myslíte.

V čem její estetika spočívá?
V elegantním řešení problému. Je to podobné jako třeba se stolem. Obvykle má čtyři nohy a desku, a přesto je některý pohlednější než jiný. A zkušený truhlář moc dobře ví, kterým by se pochlubil. V matematice záleží na tom, jakou logiku má řešení problému. Může být složité i jednoduché, a přitom dojdeme ke stejnému závěru. Hlavní motivací je vyřešit problém jakýmkoliv způsobem a až následně ho chcete zvládnout jednoduše, nebo dokonce elegantně. Matematik řeší neznámé problémy a neví, jaká bude odpověď. Zatímco například fyzik při pokusech vždy k nějakému výsledku dojde, v matematice neplatí, že čím více času věnujete výzkumu, tím pravděpodobněji dosáhnete výsledku. Můžete se nadřít jako kůň, a dojdete do slepé uličky. Nezbude vám nic kromě toho, že víte, že tudy cesta nevede. Což může být velmi cenná informace.

Co je výsledkem matematického bádání?
Nová teorie, která vyřeší nějaký problém a zároveň obstojí před ostatními experty z oboru.

O jaké problémy jde?
Například zda útvar v jistém smyslu lokálně připomínající kouli je opravdu koule. Byla to slavná Poincarého domněnka. Nedávno se podařilo tento problém vyřešit – ukázalo se, že je to pravda.

Kolik problémů existuje?
Stovky, tisíce a stále přibývají. Je to náš svět. Jedna americká nadace vypsala deset problémů tisíciletí, za každou odpověď dává milion dolarů. To je málo a spíše je to symbolické ocenění. Na těchto problémech musí pracovat dlouho spousta lidí, a milion dolarů lze vydělat mnohem jednodušším způsobem.

Co je teď aktuálním problémem pro vás?
Víc než 40 let se intenzivně věnuji matematice, a ve snu by mě nenapadlo, že vyvstane velice důležitý problém počítačových sítí. Nevíme, co je na webu důležité, jak s ním zacházet, jak ho měřit, ani kolik má prvků. Síť reálně existuje, je všude, třeba jako vzduch, je obrovská, a přitom není definována. Musíme ji pochopit, a proto ji zkoumáme.

Čím vás internet zaujal?
Napíšete do vyhledávače slovo „Nešetřil“ a web během několika zlomků sekundy ukáže všechny moje články. V tom je obrovská demokracie a výpovědní síla, ale také nebezpečí. Co je na síti, nelze utajit. Před časem se objevily dokumenty z diplomatické pošty Spojených států, tyto informace nelze ze sítě už nikdy vymazat. Jsou všude. Naučí se lidé žít s vědomím, že všechny jejich aktivity lze někde na síti najít? Určitě si postupně dají větší pozor. Někdo s oblibou využívá internet k vedení bankovního účtu, já tuším rizika webu a raději platím účty na přepážce. Často se diskutuje, jestli počítače můžou myslet. V této souvislosti mě spíše než mluvící roboti napadá příměr s mravenci. Určitě nejsou chytřejší než my, ale když vás přepadnou někde v lese, tak si s nimi užijete. Podobné je to s počítači. Všechny jsou jednoduché, ale jsou jich spousty. Povídají si s námi, sbírají o nás informace, vytvářejí si vlastní pravidla a bez našeho přičinění spolu komunikují. Když dostanete spam, je to vzkaz od počítače, a nikoliv od konkrétní osoby. Člověk počítače vymyslel, ale teď už žijí vlastním životem, je to úplně jiná inteligence. To je podle mě fantastické, ale i nebezpečné. Lidé počítače podceňují.

Mohou matematici najít řešení této potenciální hrozby?
Můžou se v tom vyznat. Matematika vždy zkoušela pochopit a přesně popsat nepřesné jevy a věci. Odpověděla například na otázky, co je „nekonečno“, „prostor“, „přibližně“ nebo „náhoda“. Když se podařilo tyto pojmy přesně vysvětlit a tedy pochopit, otevřela se stavidla k dalšímu zkoumání a ve svém důsledku k dalšímu vývoji. Těžko můžete zkoumat web, když nevíte, co to je. Existuje už několik matematických modelů, ale žádný neodpovídá na všechny otázky.

Cílem matematiků je vytvořit model sítě?
Přesně tak. Její rámcové pochopení umožní vyhnout se rizikům a nějak se sítí zacházet. Matematikou se zabýváte více než čtyřicet let, jak se za tu dobu změnila? Když jsem v 60. letech studoval, matematici se velice specializovali. Dnes nejlepší lidi dělají všechno – teorii čísel, geometrii, kombinatoriku. Hledají přechody mezi jednotlivými směry matematiky. Snažíme se studenty vychovávat k univerzálnosti, obsáhnout všechno je příkazem doby, z průniků mohou vznikat nové zajímavé teorie a řešení. Kdo chce dosáhnout úspěchu, musí mít schopnost vzít si od všeho něco. Matematici se musí zajímat o fyziku, chemii, medicínu nebo i filozofii, protože nejlepší věci vznikají symbiózou různých oborů.

Text: Josef Matyáš