Za co získala Cenu Neuron?

Dokázala rozlousknout zdánlivě neřešitelný problém, což má dopad napříč širokým spektrem disciplín – od vysoce výkonného počítání (HPC) přes simulace až po strojové učení. Její působení na Univerzitě Karlově zvyšuje prestiž české vědy a přitahuje mladé talenty ze zahraničí. 

Dokazuje, jak užitečné je ve světě vědy zpochybňovat zažité předpoklady na místo jejich automatického přijímání.

Vzpomínáte si na nějaký moment ve své kariéře, kdy jste si řekla „Eureka“, „Aha“ nebo „Wow“?

V mé kariéře bylo určitě mnoho okamžiků, kdy jsem dospěla k novému poznání – když jsem na něco pohlédla z nové perspektivy nebo když se různé kousky skládačky spojily tím správným způsobem. Ale pro mě, a myslím, že i pro většinu vědců, to obvykle nejsou velké, zcela revoluční nové myšlenky, které přicházejí najednou, ale spíše postupné pokroky, které postupně odstraňují větší část vědeckého problému. Takto se dosahuje většina vědeckého pokroku.
 
Kterých pět slov nebo frází vás nejlépe vystihuje?

Vytrvalá, zvědavá, netrpělivá, optimistická, šťastná.
 
Kdybyste mohla mít jakoukoli super schopnost, jaká by to byla a proč?

Chtěla bych být schopna žít bez spánku a nikdy nebýt unavená. V životě je tolik věcí, které chci dělat, naučit se, zažít a dokázat, a den prostě nemá dost hodin.

Zažila jsi někdy nějakou velkou osobní nebo profesní „katastrofu”? Co vám to dalo a co to vzalo?

Jsem od přírody perfekcionistka a jsem si dostatečně vědomá sama sebe, abych věděla, že jsem na sebe velmi tvrdá a mám sklon ke katastrofickým scénářům. Bylo mnoho případů, kdy jsem udělala chyby, které mi v tu chvíli připadaly jako konec světa – například jsem po přednášce nedokázala odpovědět na otázku z publika, nebo jsem řekla něco, co znělo hloupě pro někoho důležitého, nebo jsem úplně zkazila pohovor. Časem a zkušenostmi jsem se naučila, že ostatní na tyto věci rychle zapomenou. Když uděláte chybu, držte hlavu vzhůru, pokračujte dál a nezabývejte se svými omyly.
 
Jaké jsou základní ingredience receptu na dobrou vědu?

Především je to poctivost. Bez poctivosti není věda. Tím mám na mysli, že musíme jasně uvést, za jakých předpokladů a podmínek platí naše výsledky, jasně uvést veškerá varování a nebát se negativních výsledků. Vědecká kultura „publikuj nebo zanikni“ a metriky, podle nichž jsme posuzováni pro akademické povýšení, jsou bohužel s tímto přístupem do značné míry v rozporu.

Věda a rodina – jak se ve vašem životě doplňují?

Mám dvě malé děti a jsou pro mě tím nejdůležitějším na světě. Zároveň si ale nemyslím, že bych byla dobrá matka, kdybych neměla vlastní kariéru a vlastní cíle mimo své děti. Myslím si, že je pro mě vlastně prospěšné „vypnout“ myšlení o matematice na část dne a trávit čas s dětmi něčím úplně jiným – něčím, co zapojuje jinou část mozku. Často jsem zjistila, že když sedím a snažím se vyřešit problém, na kterém jsem uvízla, nedosáhnu žádného pokroku, ale když jdu dělat něco jiného a vrátím se k tomu později, najednou mi to dává mnohem větší smysl.