Zápisky z cest - jak vypadají nedostavěné sny potomků Mayů?
Jak vypadají domy potomků Mayů v Guatemale? Přečtěte si poslední zápisek z Expedice Neuron po stopách nedostavěných domů a snů antropologa Radana Haluzíka.
Z latinoamerického jihu se vydávají na bohatý sever – do USA – miliony prácechtivých rukou. “Dřeš prostě dvanáct hodin denně, šest dní v týdnu, pět-deset-patnáct let, jen abys poslal domů alespoň nějaký prachy,” slyším všude okolo. Peníze vydělané na amerických stavbách, polích, továrnách a kuchyních restaurací proudí zpět do vlasti. Pro chudé oblasti Střední Ameriky jsou často nejdůležitějším zdrojem příjmů. A pomáhají nejen doma živit příbuzné, ale tady v horách Guatemaly a jihu Mexika i rozvíjet celé ekonomicky zaostalé a donedávna diskriminované a marginalizované indiánsko-mayské regiony.
Jak houby po dešti rostou v indiánských horských vsích a městečkách nejen nové živnosti a služby, ale především obrovské rodinné domy. Kde byly před deseti dvaceti lety chaloupky z hliněných cihel s doškovými střechami, jsou kam oko pohlédne vily “na kalifornský způsob”. Jejich fasády svítí pestrými barvami a objevují se na nich místní jaguáři i kosmopolitní symboly Nike, guatemalský erbovní pták quetzalkoatl i americké vlajky...
Mnozí myslí na zadní kolečka a tak v přízemí nechybí obchod s potravinami, železářství, garáž autodopravy či ještě lépe přímo dílna, které mají za úkol produkovat zisk tentokrát už přímo tady na místě... Do některých domů mě majitelé sami zvou a pyšně provázejí, do některých trvá dlouho získat si důvěru a se dostat. Jiné jsou trvale zamčeny, protože jejich majitel i s celou rodinou na ně vydělává tam na severu v cizině...
Dozvídám se, že mnozí svůj vysněný dům nedostaví, protože nemají stavební plány a ani neví jak. Někteří svůj sen dostaví, ale nikdy nezařídí, protože jim prostě dojdou peníze. A všichni společně mají strach, že “teď za nové migrační politiky presidenta Trumpa se migrační toky začínají zastavovat”. Globalizovaný svět není jednoduché místo k žití.
Radan Haluzík