Věda je týmový sport a pandemie ukázala nutnou spolupráci, říká socioložka Lucie Kalousová
Jaký byl jejich rok, co se změnilo a co je čeká? Laureáty Ceny Neuron jsme pozvali k naší anketě – Neuron dává impuls první větou, vědci téma dokončí.
„Sociologie se začala více zajímat o zdraví a zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že populační zdraví je můj hlavní výzkumný obor, mě zvýšený zájem kolegů sociologů těší,“ říká socioložka Lucie Kalousová.
Lucie Kalousová obdržela Cenu Neuron 2019 za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace. Naše zdraví ovlivňuje nejen zdravotní péče či genetické dispozice, ale také faktory jako vzdělání, příjem či čtvrť, ve které žijeme. Zkoumá, proč je v některých zemích vztah mezi socioekonomickým statusem a zdravím silnější a v jiných slabší, a jak se dá takovému silnému vztahu předejít. Lucie Kalousová žije v USA a od podzimu bude působit na Vanderbilt University v Tennessee.
Když jsem přebírala Cenu Neuron, neuměla jsem si představit, že
to bude naposledy, co se do Česka na několik let podívám, ale že se mi přesto poštěstí být s českými kolegy a kolegyněmi spojená více než dříve, a to díky rozmachu online konferencí a vědeckých setkání.
Minulý rok pro mě byl
rokem učením se, jak učit jinak a lépe. Pro celou řadu studentů změna formy výuky znamenala zásadní změny v životě. (Kalifornský univerzitní systém je od března 2020 zcela online a znovu se bude plně otevírat až na konci září.) Přišli o podporu knihoven, ubytování a někdy i zaměstnání. Aby bylo pro ně možné ve studiu pokračovat, přizpůsobila jsem přednášky a zkoušky. Vyvinula jsem také nový seminář o sociálních dopadech pandemie, který se stal mezi studenty rychle populární. Těším se na obnovení běžné výuky, ale některé pedagogické změny ve svých přednáškách nadále ponechám.
Můj obor reagoval na pandemii tak, že
se začal více veřejně angažovat v politických diskuzích a debatách. Sociální vztahy a dynamiky sociálních skupin, které zásadně ovlivňují efektivitu protiinfekčních opatření, jsou pro nás sociology denní chleba. Sociologie se také všeobecně začala více zajímat o zdraví a zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že populační zdraví je můj hlavní výzkumný obor, mě zvýšený zájem mých kolegů sociologů o zdraví těší.
Dobré z toho zůstane snad to, že
si budeme více vědomi hlubokého spojení mezi individuálními sociálními a ekonomickými podmínkami a kapacitou se chránit před zdravotními riziky.
A definitivně se zbavíme
disciplinárních bariér, které dělí vědce sociální od vědců z lékařských a příbuzných oborů. Jak minulý rok jasně ukázal, k řešení komplexních problémů je nezbytná spolupráce, ochota se učit od sebe navzájem a notná dávka pokory.
Protože očekávám, že v příštích měsících se musíme připravit na
několik měsíců sociální euforie, po které bude následovat další menší vlna nákaz převážně mezi mladšími lidmi. Abychom to mentálně zvládli, musíme se připravit na to, že COVID tady s námi ještě nějakou dobu bude a nepropadat beznaději, až o sobě dá znovu hlasitě vědět.
Já se na to chystám praktický tak, že
trávím hodně času s rodinou a přáteli a vážím si každé příležitosti být spolu.
A můj obor by se měl zaměřit hlavně na
výzkum do jaké míry na nás pandemie dopadla a dále dopadává, nerovnosti s tím spojené a jaké bude mít dlouhodobé sociální dopady. Protože se podobné situace budou v budoucnu jistě opakovat, je na nás také zjistit, jak nejefektivněji posílit sociální a zdravotní instituce, aby byly v budoucnu lépe připraveny. Sociální vědci by se měli také zásadně podílet na sociálně-politických návrzích, které zaručí přednostní ochranu těm s většími ekonomickými a zdravotními riziky.
Aby příští laureáti Cen Neuron mohli úspěšně rozlousknout
ty opravdu palčivé vědecké problémy naší doby, navrhuji jim, aby o sobě více smýšleli jako o členech naší velké různorodé vědecké obce a méně jako o vedoucí nebo vedoucím jedné výzkumné skupiny. Věda je týmový sport a nejzajímavější problémy jsou často na hranicích oborů.