Rakovina pod mikroskopem: 5 odhalení, která vás překvapí
Neuron Club, symbolicky uspořádaný v Den boje proti rakovině, zbořil zaběhnuté mýty a nabídl pohled pod pokličku špičkového výzkumu. Debatu moderoval profesor Jan Konvalinka a na pódiu se vystřídali přední čeští vědci – profesor Ondřej Slabý, profesor Radek Špíšek, Dr. Kateřina Rohlenová, Dr. Zuzana Kečkešová a Dr. Pavel Majer. Každý z nich přinesl nečekané souvislosti a objevy, jež mění pravidla hry. Co nejzajímavějšího zaznělo?

Záznam celého Neuron Clubu naleznete na konci článku.
1. "Rakovina" neexistuje. Jsou to stovky nemocí.
"Slovo rakovina z hlediska vědeckého ani medicínského nemá žádný obsah. Jsou to stovky různých nádorových onemocnění. Každý nádor je unikátní, jako sněhové vločky," vysvětlil profesor Ondřej Slabý z Masarykovy univerzity.
Mimochodem, česky by se správně mělo říkat "krabovina" – Hippokrates pojmenoval nemoc podle nádoru, který připomínal tělo kraba, nikoliv raka.
2. Imunita: neviditelný štít proti nádorům
"Pacientka žila 16 let se spícím metastatickým melanomem bez klinických příznaků. Po její smrti byly její ledviny transplantovány jiným pacientům. U příjemců, jejichž imunitní systém byl potlačen, aby nedošlo k odmítnutí orgánu, nádor náhle explodoval…," popsal historický případ profesor Radek Špíšek z firmy Sotio.
Nádory se umí geniálně maskovat – obklopí se štítem z buněk, které umlčují imunitní obranu. Průlomem byly checkpoint inhibitory – léky, které tento štít prolomí. Dnes díky nim přežívají i pacienti s dříve beznadějnými nádory.
3. Nádory nejsou jen nádorové buňky. Je to zkorumpovaný orgán.
"Nádor můžeme vidět jako zkorumpovaný orgán. Nádor totiž neroste ve vakuu, ale v pacientovi, a netvoří ho jen nádorové buňky, ale i buňky normální, které si nádor ochočil, aby pracovali v jeho prospěch" upozornila Dr. Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR.
Její tým odhalil, že některé léky mohou paradoxně vytvořit prostředí, které pomáhá přeživším nádorovým buňkám růst ještě rychleji. "Když zničíte včely, ale necháte stát úl, brzy se vrátí. U nádoru to funguje podobně."
4. Proč některé části těla nádorům odolávají?
Dr. Zuzana Kečkešová z ÚOCHB AV ČR objevila protein LactB v tkáních odolných vůči vzniku nádorů. Tento protein dokáže spustit sebevražedný program v nádorových buňkách a zabránit jejich růstu. Proto bývá v nádorech často funkčně poškozen.
Kečkešová vyvinula látky, které zabraňují nádorovým buňkám LactB zneškodnit. Výsledky testů na myších s lidskými nádory byly ohromující – nádory se dramaticky zmenšovaly nebo zcela mizely. V současnosti zakládá spino-ff společnost s podporou světových kapacit.
5. Chytrá chemie, která ví, kde udeřit
Dr. Pavel Majer z ÚOCHB AV ČR vyvinul "proléčivo", které se aktivuje pouze v nádoru a ve zdravých tkáních zůstává neaktivní díky čemuž nedochází k toxickému účinku protinádorové léčby na normální orgány.
"Myšky, které byly léčeny naším proléčivem, žily happily ever after, zatímco neléčené umřely na nádor a ty s klasickou terapií na toxicitu léčby," shrnul výsledky. Do projektu už bylo investováno přes 58 milionů dolarů.
Co znamená zvítězit nad rakovinou?
Vítězství nad pokročilou rakovinou nebo lépe metastatickou nádorovou chorobou nemusí vždy znamenat její úplné vymazání. Moderní onkologie míří k proměně smrtelné nemoci v chronický stav, který lze dlouhodobě kontrolovat podobně jako se to podařilo u infekce HIV a AIDS. V budoucnu by diagnóza pokročilého nádoru mohla být podobná cukrovce nebo vysokému tlaku – něco, s čím se sice musíte naučit žít, ale co vám nezabrání dožít se vysokého věku a zemřít nakonec na něco úplně jiného.
Profesor Jan Konvalinka nabídl překvapivou perspektivu na "vítězství" v boji s rakovinou: "Nedávno zemřel velmi oblíbený český herec Jiří Bartoška. Někde jsem četl, že 'prohrál boj s rakovinou'. Já myslím, že ho vyhrál, protože 11 let po diagnóze žil bohatým životem, hrál ve filmu, na divadle, byl léčen a zemřel obklopen rodinou v 78 letech. Tohle je vítězství, přátelé."
Debata připomněla, že navzdory pokrokům v léčbě zůstává prevence nejlepší strategií. Neuron Club také ukázal, že český výzkum je v tomto oboru na světové úrovni – a někdy dokonce o krok napřed.