Ovace pro Grygara! Za rozvíjení lásky k vědě

Bylo to silné, bylo to dojemné. Zaplněný sál Planetária Praha v neděli 18. ledna povstal a vestoje aplaudoval Jiřímu Grygarovi, astrofyzikovi a nejpřednějšímu popularizátorovi vědy, který dle vlastních slov „na oběžnou dráhu poslal hodně lidí“. Je tomu tak. Cenu Neuron za rozvíjení lásky ke vědě obdržel autor televizního pořadu Okna vesmíru dokořán, bezpočtu relací, článků či přednášek. Doktor Jiří Grygar! Cenu získal na přímý popud Moniky Řasa Vondrákové, ředitelky Nadace Neuron, a předával ji na pódiu mecenáš Dalibor Dědek.

„Těžko říct, jestli pražské Planetárium už někdy zažilo tak dlouhý a silný potlesk jako v neděli večer. Ve chvíli, kdy na pódium vstoupil Jiří Grygar, všichni okamžitě povstali. A zejména ti, ve kterých probudil lásku k vědě, mu poděkovali silným aplausem,“ reportoval magazín Forbes, který byl při tom. Divákům vskutku běhal mráz po zádech. A moderátor večera, Daniel Stach, dojatě přiznal, že se „Jurovi“ zdráhá tykat, přestože mu to legendární Grygar sám již dávno nabídl... Taková je to osobnost, kterou Nadace Neuron ocenila.

Generace nadšené pro vědu

Za Grygarem je bezpočet aktivit, které lákají k poznávání vesmíru kolem nás. Ať už jde o televizní pořad Okna vesmíru dokořán (vysílaný v letech 1981 až 1991), rozhlasový Meteor, publicistický seriál Žeň objevů, nebo aktivity v Učené společnosti či Klub skeptiků Sisyfos, který vystupuje proti „blátivému myšlení“. Jiří Grygar se stal nejen tím, kdo sám bádá (ještě stále dochází do Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR), ale také tím, kdo umí astronomii vysvětlit široké veřejnosti. Výstižně, srozumitelně a zábavně. Ve zmíněném televizním pořadu otvíral pro všechny alespoň trochu zvídavé diváky doslova Okna vesmíru dokořán. A mnohým budoucím vědkyním a vědcům pozotvíral okna do vesmíru vědy. Spousta badatelů – a nejen fyziků či astrofyziků – totiž označuje Grygarův pořad za iniciační moment.

Vědu popularizuje dlouho, již někdy od svých patnácti let, kdy v ozdravovně ve Velkých Losinách přesvědčil vedení, že s dalšími dětmi mohou pozorovat oblohu. „Během studia na gymnáziu v Brně už jsem pomáhal na výstavě Vývoj vesmíru, Země a člověka‎, což byla pro mne báječná škola popularizace, kdy jsem zjistil, že lidé o vědě nevědí téměř nic. Doma jsem pak přemýšlel, jak ty neznalosti vysvětlovat pomocí srozumitelných podobenství z denního života. A když jsem po maturitě začal studovat fyziku na Masarykově univerzitě, přihlásil jsem se coby demonstrátor na právě tehdy otevřenou ,lidovou hvězdárnu´,“ vyprávěl.

5000 proslovených přednášek

To bylo před mnoha dekádami. Změnil se dle něj zájem veřejnosti o vědu? „Nejsem sociolog, ale protože jsem v Česku a na Slovensku pronesl odhadem kolem pěti tisíc přednášek, mohu konstatovat, že aktivní zájem o přírodní vědy a techniku má v dospělé populaci něco přes deset procent obyvatel. To je základ, na němž se dá popularizace vědy stavět. Vlažný zájem však mají i další lidé, zejména pokud jde o medicínu a biologii,“ říkal Jiří Grygar pro knižní úvod do komunikace vědy v roce 2023. „Smutné je, že stále velká část populace spíše věří různým šarlatánům – nejen v medicíně, ale i ve fyzice, chemii a astronomii. Populární bývají povídačky o létajících talířích zelených pidimužíků anebo o tom, že Země je plochá, placatá,“ dodával muž, který se v rozhlasovém duelu památně diskutoval i s takovým „bludařem“.

Astronom a astrofyzik, který je zakládajícím členem Učené společnosti ČR, se specializoval na spektroskopii hvězd či dálkový průzkum Země. A co se dozvěděl, uměl předávat lidem dál. Posluchači jej hltali, milovali jeho typický styl. Jak si vede současná popularizace?

Klíčová je motivace vyprávět

„Osobně jsem s úrovní popularizace vědy nyní velmi spokojen. Prakticky v každém oboru věd máme špičkové odborníky, kteří se kromě svojí vědecké práce věnují popularizaci příslušného oboru a daří se jim hlavně oslovit školáky, aby se po dokončení středoškolského vzdělání dali takříkajíc ,na vědu´. Je to v každém případě nádherné povolání, protože se celý život budete plynule dozvídat o nových objevech a na novinkách se i aktivně podílet. Navíc máme v rozhlase už od roku 1963 Meteor a přes dekádu v České televizi i skvělý pořad Hyde Park Civilizace, který zásluhou tandemu Gabriela Cihlářová – Daniel Stach patří k onomu rodinnému stříbru ČT. A díky zahraničním vědcům, které Dan zpovídá, jsou tyto pořady přístupné v angličtině i v cizině. Právě uznání zahraničních vědců svědčí o vysoké úrovni pořadu,“ uvedl v knize Science Communication (2023) ten, který hledá odpovědi.

A má Jiří Grygar, letošní laureát Ceny Neuron za rozvíjení lásky k vědě, nějaké rady pro své následovníky, začínající vědce, jak oslovovat veřejnost a popularizovat vědu? „Myslím, že nejdůležitější je motivace, že chcete, aby se vědecké poznatky dostaly k široké veřejnosti, jež nás koneckonců z daní platí. Jakmile motivaci máte, určitě vás něco napadne.“ Tak to toho!

***

RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Studoval fyziku na Masarykově univerzitě a poté astronomii na Univerzitě Karlově. Předmětem jeho výzkumu jsou fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota, dálkový průzkum Země a astročásticová fyzika. Dosud působí ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR, veřejnosti je znám především jako popularizátor vědy. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a spoluzakladatelem Českého klubu skeptiků Sisyfos. V roce 1996 mu UNESCO udělilo cenu Kalinga za popularizaci vědy a výzkumu. Je vášnivým cyklistou a milovníkem osobnosti i díla Járy Cimrmana. Na začátku roku 2026 obdržel Cenu Neuron za rozvíjení lásky k vědě.