Od Guatemaly po Tibet: Vědecké mise Nadace Neuron
Darwinovská otázka, jestli v přírodě vítězí spolupráce, nebo egoismus, může najít odpověď u guatemalských kutilek. A po 70 letech se čeští vědci vracejí po stopách legendárních filmařů do Tibetu. Dvě expedice, dva kontinenty, jedna otázka: co dokáže změnit svět? Letos byl výběr tak silný, že expediční rada Nadace Neuron vybrala dva projekty. První vyrazí na cestu na podzim, druhý čeká na jaro 2026.
Kutilky – po stopách dokonalé spolupráce
Jeden z vítězných projektů zavede mladé české vědce za evolučním zázrakem do guatemalských hor hledat odpověď na otázku, která trápí biology už půldruhého století: Proč je společenský hmyz tak úspěšný, když se množí jen malá část kolonie?
Odpověď možná skrývají guatemalské kutilky – blanokřídlý hmyz blízce příbuzný včelám, který na rozdíl od nich nesbírá pyl, ale loví jiné drobné živočichy. A český tým mladých vědců pod vedením Michaela Mikáta z Přírodovědecké fakulty UK se vydá v listopadu do různých ekosystémů Guatemaly, aby jejich tajemství odhalil.

Živá učebnice evoluce
„Cílem expedice je prozkoumat hnízdění kutilek, které jsou na prahu sociality," vysvětluje Michael Mikát. „Zaměříme se na rody, u nichž sociální chování dosud nebylo vědecky popsáno."
Guatemalské kutilky jsou jako živá učebnice evoluce. Můžeme u nich totiž pozorovat obě strategie: samotářský i společenský způsob života. Socialita byla dosud známa jen u jednoho rodu, ale Mikátův tým objevil další dva s překvapivým sociálním chováním. To znamená, že se u tří různých skupin kutilek nezávisle vyvinula spolupráce.
Guatemala funguje jako přírodní laboratoř s obrovskou pestrostí biotopů – suché lesy plné kaktusů, deštné pralesy, sopečné svahy. Každý biotop vytváří jiný evoluční tlak. Někde se samotářství vyplatí, jinde rozhodně ne.
Expedice mladých nadšenců
Do guatemalského pralesa vyrazí velmi mladý tým s průměrným věkem kolem 25 let. Expedici povede Michael Mikát z Přírodovědecké fakulty UK, připojí se k němu 18letá režisérka České televize Kateřina Fialová a další studenti z České republiky i Guatemaly.
„Podpora mladých vědců je pro nás absolutní priorita. Když vidím, jak se nebojí vydat do guatemalského pralesa zkoumat tajemství spolupráce, vím, že budoucnost české vědy je v dobrých rukou" říká Monika Vondráková, ředitelka Nadace Neuron.
Snad se mladému týmu podaří odhalit tajemství přechodu od samotářství k socialitě. Možná tak konečně vyřeší hádanku, kdy se vyplatí vzdát se vlastních zájmů ve prospěch celku. A právě guatemalské kutilky možná představují klíč k pochopení dokonalé spolupráce – nejen u hmyzu, ale i u lidí.
Po stopách Síse a Vaniše
Rok 1954. Čtyři roky po vstupu vojsk Čínské lidově osvobozenecké armády do Tibetu. Vojáci dokončují první silniční spojení do Lhasy. Českoslovenští filmaři Vladimír Sís a Josef Vaniš dokumentují stavbu tohoto náročného projektu. Jsou vůbec prvními cizinci, kteří smějí do Čínou kontrolovaného Tibetu vstoupit, a to s povolenkami číslo 1 a 2.
„Naše expedice povede do Tibetu po stopách československých filmařů,“ říká Jan Kropáček z Přírodovědecké fakulty UK. „Řadu jejich snímků se nám podařilo lokalizovat a přímo na místě se je pokusíme zopakovat.“
Expedici bude dokumentovat David Sís, syn jednoho z původních filmařů. Po 70 letech se vrátí na místa, kde jeho otec riskoval život pro jedinečné záběry a dokončí jeho práci, kterou
otec začal v roce 1954.

Co se za 70 let změnilo
Sís a Vaniš zachytili Tibet na prahu jeho největší proměny v historii. Viděli krajinu a její obyvatele nedotčené moderním způsobem života. Silnice umožnila přístup do odlehlých oblastí, přesun lidí, strojů a materiálu a trvale proměnila Tibetskou náhorní plošinu. Současný tým se vypraví hledat, jak hluboce moderní infrastruktura ovlivňuje kulturu, demografii, ráz krajiny a jak klimatická změna poznamenala „třetí pól“ planety.
„Tibet představuje fascinující příležitost propojit historii s moderní vědou. Možnost zdokumentovat změny za sedm dekád a navázat na práci československých filmařů je něco výjimečného," říká Monika Vondráková, ředitelka Nadace Neuron.
Po covidové pandemii se Čína znovu otevírá, ale v současném světě plném nejistot se okno příležitostí může opět rychle zavřít. Další šance možná nepřijde desítky let. Expedice vytvoří unikátní srovnání Tibetu z roku 1954 a Tibetu v roce 2026. Putovní výstava spolu s dokumentem ukážou, co všechno dokáže pouhá silnice a jak rychle se může změnit celá civilizace.
Připomeňte si úspěšnou Expedici Neuron z loňského roku, která objevila největší podzemní termální jezero Neuron v Albánii: