"Neuron Science Night 2025 opět potvrdila, že cesta od objevu k monetizaci je možná, vyžaduje ale odvahu, vytrvalost a především dialog. Těší mě, že Nadace Neuron je klíčový stavitel mostů mezi světy vědy a byznysu. Neformální a intenzivní atmosféra setkání byla důkazem, že právě vytváření takové platformy, kde se mohou rodit nová partnerství a myšlenky, je pro budoucnost české inovativní vědecké scény naprosto zásadní," říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron.

A jak celá akce probíhala?

Večer plný inspirace a otevřených debat odstartovaly tři případové studie vědců, kteří se vydali na náročnou cestu monetizace svého výzkumu.

Příběhy, které píší budoucnost

• Martina Benešová-Schäfer, jaderná chemička a laureátka Ceny Neuron, popsala fenomenální úspěch léku na rakovinu prostaty Pluvicto, který se stal globálním „blockbusterem“. Zároveň ale varovala, že úspěch přináší nové výzvy: extrémní tlak konkurence, institucionální překážky a rostoucí byrokracii.
   
• Petra Szeszula představila svůj švédský startup vyvíjející „mini-mozky“ pro testování léčiv. Její příběh ukázal, jak zásadní je podpůrný státní ekosystém, který v rané fázi poskytuje rizikový kapitál i s vědomím, že může uspět jen zlomek projektů.
   
• Tomáš Pluskal z ÚOCHB, také laureát Ceny Neuron, přiblížil transformaci akademického softwaru MZmine v komerční produkt. Jeho cesta poukázala na „díru na trhu“ v investicích – zatímco venture kapitálové fondy hledají „jednorožce“ s miliardovým potenciálem, mnoho skvělých projektů s menším trhem propadává sítem a musí hledat alternativní cesty, jako jsou “angel investoři”.

Střet světů: Proč si věda a byznys často nerozumí?

Následné diskuze potvrdily, že mezi akademickou sférou a světem byznysu stále existuje výrazná propast. Nejde jen o rozdílný jazyk, ale i fundamentálně odlišné myšlení.

Kulturní bariéra: Na jedné straně stojí akademický svět, jehož hlavní motivací je zvídavost. Panuje v něm stále jisté „pohrdání penězi“. Na druhé straně stojí byznys, jehož mantrou je exekuce. 

Ekonomická realita: Mecenáš Nadace Neuron Jaroslav Řasa ukázal klíčový pohled na realitu financí. Z tržeb firmě po odečtení nákladů zbývá zisk okolo 10 % – jakýsi „desátek“. Z toho vyplývá, že hodnota samotného vědeckého nápadu, vyjádřená v licenčních poplatcích, se může pohybovat jen v nízkých jednotkách procent. To není snaha vědce „obrat“, ale ekonomická nutnost pro udržitelnost byznysu.

Systémové překážky: Průkopník transferu Martin Fusek upozornil na „šílenou fragmentaci“ českého systému – od velkého počtu grantových agentur po vysoké školy. Jako kontrast uvedl fungující spolupráci v Brně. Jedním z nejpalčivějších problémů je absence fyzického biotechnologického inkubátoru právě v Praze, který by startupům poskytl klíčovou infrastrukturu.

Nová spojení, nová energie

A jak akci vnímali samotní účastníci? Ohlasy byly mimořádně pozitivní a potvrdily, že největším přínosem bylo samotné propojení. Unikátní složení špičkových osobností a neformální atmosféra vedly ke konkrétním výsledkům – příkladem je setkání vědkyň Martiny Benešové a Petry Szeszuly, které se na akci viděly vůbec poprvé a okamžitě otevřely debatu o možném „obchodu s mini-mozky“. Mnozí akci popsali jako „obrovské privilegium“ s energií, která člověka nabije a motivuje.

Naděje v nové generaci

Navzdory všem výzvám panoval na akci silný optimismus. Ten pramení především z nastupující generace vědců a podnikatelů, kteří se vracejí ze zahraničí s otevřenějším myšlením a bez předsudků. 

Akce se zúčastnili i nejmladší talenti. Byli jimi ambasadoři Nadace Neuron Soňa Kleiner a Václav Verner, kteří dokazují obrovský potenciál a osobní odhodlání.

Neuron Science Night 2025 potvrdila, že cesta od objevu k monetizaci je možná, vyžaduje ale odvahu, vytrvalost a především dialog. Nadace Neuron je klíčový stavitel mostů mezi světy vědy a byznysu. Neformální a intenzivní atmosféra setkání byla důkazem, že právě vytváření takové platformy, kde se mohou rodit nová partnerství a myšlenky, je pro budoucnost české inovativní vědecké scény naprosto zásadní.