Neuron otevírá mladým talentům cestu ke světové vědě. Pracují na mozkových implantátech i výzkumu bakterií
Už během studií se mladí čeští vědci zapojují do výzkumu antibiotické rezistence, moderní diagnostiky nebo neurotechnologií pro lidi s poraněním míchy. Nadace Neuron jim prostřednictvím zahraničních stáží otevírá cestu na špičková pracoviště v Evropě a USA a zkušenosti se světovou vědou přiváží zpět do Česka. Po návratu se nyní setkali se špičkovými vědci Pavlem Hobzou, Tomášem Mikolovem, Milanem Jakubkem a dalšími osobnostmi vědy a praxe. Společně otevřeli otázku, co musí následovat po kvalitním vědeckém výsledku, aby nezůstal jen v laboratoři.
Právě cesta od kvalitního vědeckého výsledku k jeho dalšímu využití byla jedním z hlavních témat listopadového setkání stážistů se zkušenými vědci a lidmi z praxe. „Chceme mladým lidem co nejdříve otevírat obzory a mimořádným talentům umožnit přístup ke špičkovým pracovištím, zkušeným vědcům i lidem z jiných oborů a ukázat jim, kolik různých cest může ve vědě existovat. Když se propojí generace, zkušenosti a disciplíny, vzniká zdravé prostředí, ve kterém mohou mladí růst rychleji a odvážněji,“ říká Monika Řasa Vondráková, spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron.
Martin Picek strávil půl roku ve švýcarské laboratoři NeuroRestore, která vyvíjí neurotechnologie pro lidi s poraněním míchy. Zpracovával signály z mozkových implantátů a pomocí umělé inteligence se podílel na vývoji systému, který dokáže odhadovat zamýšlený pohyb pacienta. „Naším cílem není mačkat na tlačítko a spouštět stimulaci, ale obnovit opravdu přirozený pohyb a vlastně to zranění přemostit,“ popisuje Picek.
Student medicinální chemie Janis Bojko se na nizozemské Universiteit Leiden věnoval strukturám souvisejícím s povrchem gramnegativních bakterií, jejichž hlubší poznání může do budoucna přispět i v boji s antibiotickou rezistencí. Barbora Dopitová na Austrian Institute of Technology (AIT) pracovala s moderními metodami molekulární diagnostiky, jež mohou nést informace například o nádorových nebo autoimunitních onemocněních.
Matěj Šicner se v drážďanském Max Planckově institutu podílel na vývoji laserových systémů pro pokročilé mikroskopické techniky. Václav Knapp na University of Pennsylvania z elitní americké Ivy League zkoumal, co se může umělá inteligence naučit od fungování lidského mozku, například při ukládání a využívání paměti.
Od prvního kroku ke světové vědě
Zahraniční stáže jsou jedním z pokračování letošní kampaně Nadace Neuron Začni s Proč. Udělej první krok, zaměřené na mladé lidi hledající vlastní cestu k vědě. Jejím největším letošním setkáním byl první Speed Dating s vědci, který dal mladým lidem možnost mluvit osobně s laureáty Cen Neuron. Během roku pokračovala také podpora vědeckých letních táborů, zahraniční stáže a pilotní vědecko-byznysový kemp, kde si vítězné ocenění odnesli Natálie Kleistnerová a Slávek Tomášek.
Na princip přímého kontaktu mladých se zkušenými osobnostmi navázalo aktuální listopadové setkání Nadace Neuron, kde se stážisté po návratu ze zahraničí setkali s významnými vědci jako jsou Milan Jakubek, Pavel Martásek, Janneke Ravensbergen či Pavel Hobza i Tomáš Mikolov – poslední dva jako čerství nositelé státních vyznamenání.
Profesor Pavel Hobza připomněl příběh Antonína Holého, jehož výzkum se mohl proměnit v celosvětově využívané léky až díky spolupráci s dalšími vědci a později s tehdy malou americkou společností Gilead Sciences. „Kdyby byl Antonín Holý sám, skončilo by to jednou zajímavou prací a tím by to zhaslo,“ řekl Hobza.
Ze světa si nepřivážejí jen nové metody
Zahraniční pracoviště ukazují mladým lidem také různé způsoby, jak může být věda organizována a jak může spolupracovat s dalšími institucemi nebo firmami.
„Překvapila mě úzká spolupráce výzkumu a firem. Na AIT se dělá převážně smluvní výzkum,“ popisuje Dopitová zkušenost z Austrian Institute of Technology. Sama pracovala mimo jiné na projektu ve spolupráci s firmou, která připravuje specifický trénink pro fotbalisty. Výzkumný tým analyzoval biologické ukazatele spojené se stresovou zátěží a hledal možnosti, jak výsledky využít při optimalizaci tréninkového procesu.
Podobné propojení výzkumu a jeho dalšího využití zažil také Martin Picek ve Švýcarsku. NeuroRestore spolupracuje se sesterským startupem ONWARD, který převádí výsledky neurotechnologického výzkumu směrem k validovanému produktu.
Od špičkového výzkumu k jeho dalšímu využití
Tomáš Mikolov v debatě připomněl, že základní a aplikovaný výzkum nelze jednoduše stavět proti sobě. „Chtěl jsem vyřešit problémy, aby z toho bylo něco prakticky užitečného. I když jsem chtěl dělat praktickou věc, dělal jsem nakonec základní výzkum, protože jinak bychom se nikam neposunuli,“ říká Mikolov.
„Když se snažíme vytvářet světový patent, zcela otevřeně už na začátku hledáme partnera – budoucího příjemce licenčních práv nebo budoucí aplikaci. Finální koncovku tvoříme právě s tím partnerem z byznysu, protože ten zná byznysový pohled,“ popisuje Milan Jakubek z centra BIOCEV.
„Nechceme z každého mladého vědce dělat podnikatele. Chceme ale, aby už během studia věděl, že publikace nemusí být posledním krokem, znal možnosti dalšího využití výsledku a uměl v pravou chvíli hledat partnera z jiného oboru nebo z byznysu. Tyto světy se nemají poprvé potkat až ve chvíli, kdy je na stole hotový patent,“ říká Vondráková.
Setkání tak navázalo na zahraniční zkušenost stážistů další perspektivou: vedle samotného špičkového výzkumu jim umožnilo diskutovat se zkušenými vědci a lidmi z praxe o tom, jak mohou získané zkušenosti využít po návratu do Česka a jaké další cesty může mít kvalitní vědecký výsledek.
