Mimořádné Ceny Neuron získali dva vědci za boj proti virovým a bakteriálním nákazám
Vymýcení pravých neštovic, léčba lidí s HIV či vývoj přípravků Viread a Remdesivir. Za tyto a mnohé další světové úspěchy vděčíme českým vědcům Tomášovi Cihlářovi a Karlu Raškovi, kteří svou odvahou mění budoucnost lidí na celém světě. Nadační fond Neuron jim proto letos udělil Mimořádné Ceny Neuron.
Světově uznávaný virolog Tomáš Cihlář obdržel Mimořádnou Cenu Neuron za významný vědecký objev a za jeho podíl na vývoji virostatik proti závažným virovým onemocněním a za celkové zásluhy o českou i světovou vědu. Chomutovský rodák to dotáhl na jednu z předních pozic v americké firmě Gilead, kde se podílel na vývoji nadějného léku Remdesivir, ke kterému upíná zrak celý svět. „Naše práce je týmová, takže je to především významné ocenění nejen mého úsilí, ale i dlouholeté práce všech mých kolegů v Gileadu, kteří přispěli k vývoji remdesiviru a mnoha dalších antivirových preparátů. Je to ale i veřejné uznání přístupu, který jsme vždy zastávali, a jež spočívá v účinném skloubení základního akademického výzkumu s firemním průmyslovým vývojem,“ říká světově uznávaný virolog a dodává: „Já osobně to také vnímám jako uznání podpory a trpělivosti mé rodiny, bez nichž bych tuto práci nemohl dělat.“
Bádání Tomáše Cihláře inspiroval svými výzkumy i Antonín Holý. Řadu jeho principů se svým stočlenným týmem v Gileadu využil právě při výběru a testování léku Remdesivir. Ačkoli žije a pracuje za oceánem, profesně komunikuje s českou vědeckou komunitou, zejména s Ústavem organické chemie a biochemie v Praze, jehož chemici svými zkušenostmi a kreativitou přispěli k vývoji léčiva. Tomáš Cihlář obdržel k Mimořádné Ceně Neuron za významný vědecký objev také peněžní prémii milion a půl korun, kterou chce mimo jiné také vrátit zpět do vědy, a to prostřednictvím Neuronu. „Chovám veliký respekt pro to, co Neuron dělá a jakým způsobem podporuje talentované vědce. Proto bych rád část finanční odměny věnoval zpět do podpory vědy a mladých vědců hlavně v oblasti boje proti infekčním onemocněním," vysvětluje Tomáš Cihlář.
Zakladatel moderní československé epidemiologie a lovec mikrobů Karel Raška pak získal Čestnou Cenu Neuron, in memoriam, za svůj celoživotní přínos vědě a celosvětové vybití viru černých neštovic. Karel Raška je zakladatelem moderní československé epidemiologie. Patří k nejvýznamnějším osobnostem české vědy a jeho systémem bdělosti epidemiologické služby, který postavil na principu rychlého a koordinovaného zvládnutí potenciálních nákaz, se dosud řídí Světová zdravotnická organizace. Dokument, který roku 1964 přijala Světová zdravotnická organizace, jejíž Divizi infekčních chorob řídil, vedl k eradikaci pravých neštovic.
„Jsem velice rád, že se tátovi dostalo v naší zemi tak významného ocenění. Cena Neuron znamená, že i v Česku se nezapomíná na světový význam práce Karla Rašky,“ komentuje udělení Čestné Ceny Neuron, in memoriam, syn Karla Rašky Ivan. Jména obou laureátů fond odhalil v Den české státnosti 28. září v rámci slavnostního večera v nově zrekonstruované Státní opeře v Praze.
„Vzhledem k situaci, která ve společnosti panuje, se fond rozhodl udělit v letošním roce dvě Mimořádné Ceny Neuron českým vědcům, kteří pomohli v boji proti virovým a bakteriálním nákazám. Vše jsme dali do kontextu a spolu s příběhy Rašky, Holého a Cihláře uspořádali do jednoho slavnostního večera. Na hře Elegance molekuly ukazujeme, jak je činnost našeho fondu důležitá. I nadále chceme propojovat svět vědy se světem byznysu a oceňovat špičkové vědce na jejich cestě. Celá akce je zároveň poděkováním všem vědcům, kteří jsou od března velmi aktivní v dané oblasti,“ sděluje motivaci fondu Monika Vondráková, Neuron Founder a předsedkyně správní rady.
Ceremonie byla poděkováním všem vědcům a pracovníkům vědeckých pracovišť, kteří ani minutu nezaháleli a okamžitě přidali ruce k dílu. Večer završila hra Elegance molekuly, v níž Dejvické divadlo přiblížilo jeden z největších příběhů české vědy. Nadační fond Neuron vznik inscenace finančně podpořil.
O Tomášovi Cihlářovi
Tomáš Cihlář je český virolog a chomutovský rodák, který se vypracoval na jednu z předních pozic v americké firmě Gilead, kde se podílel na vývoji nadějného léku Remdesivir. Po studiu na chomutovském gymnáziu pokračoval na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Věnoval se oboru bioinženýrství a kvasné chemie. Na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR absolvoval postgraduální studium, při kterém se zabýval výzkumem antivirových látek, a v roce 1994 získal titul kandidáta věd. U virologie a zejména antivirotik už zůstal. Po ukončení studia odešel na stáž do americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. V rámci výzkumu se zabýval vývojem antivirotik, zejména přípravků proti infekci HIV. Léky na HIV, včetně přípravku Viread a řady lékových kombinací, které firma Gilead doposud vyvinula, dnes léčí přes 10 milionů lidí na celém světě.
O Karlu Raškovi
Karel Raška je považován za otce československé epidemiologie, který neváhal nasazovat svůj krk i zdraví při boji s epidemiemi. Ať už u nás, při potlačení epidemie skvrnitého tyfu koncem války v Terezíně, či později celosvětově při vymýcení pravých neštovic. Jeho manuály se dodnes při epidemiích a pandemiích řídí Světová zdravotnická organizace. Karel Raška se narodil v roce 1909 v malé obci Strašín na Šumavě do učitelské rodiny. Absolvoval gymnázium v Sušici a poté odešel do Prahy studovat medicínu. Už velmi záhy jej začali zajímat mikrobi, možná i proto se ve své první práci zaměřil na pohlavně přenosné choroby a mapoval veřejné domy v Praze.
Jako první na světě například popsal přítomnost původce nemoci syfilis v srdeční chlopni mrtvé ženy. Jako vojenský lékař spolupracoval s Mikrobiologickým ústavem lékařské fakulty Karlovy univerzity a už ve svých 30 letech se stal vedoucím oddělení epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotnického ústavu. Po válce se profesor Raška zaměřil na střevní a streptokokové nákazy. Svůj zájem rozšířil také na žloutenku, dětskou obrnu, záškrt či dávivý kašel. Významně se podílel na boji s tuberkulózou. Jeho projekty na eliminaci nákaz, proti kterým existovaly očkovací látky, dosáhly úspěchu po celém světě.