Martina Živná se podílela na identifikaci genů, jejichž mutace vedou k rozvoji dědičného chronického selhání ledvin. Významně přispěla k objasnění mechanismu onemocnění a vývoji diagnostických metod, za což získala Cenu Neuron 2022 pro nadějné vědce v oboru medicína. 

Co se od loňského října, kdy prestižní vědecké ocenění přebírala v Národním muzeu, změnilo? Co očekává od budoucnosti?

"Obávám se ale, že z podstaty systému jakým je věda podporována a hodnocena, budou vždy některá témata preferována a určitá témata budou vyvolávat větší poptávku než jiná," říká Martina Živná. 

Cenu Neuron jste získala loni v říjnu. Jak se za tu dobu váš obor posunul?

Pohybuji se v oboru lékařských věd, konkrétně genetiky a molekulární biologie dědičných onemocnění ledvin. Obecně se dá říct, že v mém oboru dochází každoročně spíš k dílčím objevům, které jednou za čas někdo propojí a dojde k významnému posunu nebo přehodnocení stávajících hypotéz. Dalším podstatným hybatelem velkých pokroků a objevů, jsou nové technologie. Takový „revoluční“ technologický pokrok nastal asi před 15 lety, kdy došlo k zavedení metod sekvenování nové generace do lékařského výzkumu a poté se zlevněním i do specializované lékařské praxe. Tyto metody umožňují analýzu buď celého genomu nebo jeho podstatných oblastí v jednom experimentu. To bylo před tím zcela nepředstavitelné. Takto velký posun jsem za poslední rok v oboru genetiky a molekulární a buněčné biologie nezaznamenala. 

Co zajímavého od října potkalo vás osobně?

Můj poslední rok byl pracovně vlastně celkem úspěšný. Za jeden z největších úspěchů loňského roku považuji pozvání přednášet na kongresu Americké nefrologické společnosti (ASN), kam se každoročně sjede asi 15 000 účastníků. Není běžné, aby na tomto kongresu pořádaném Američany přednášeli Evropané. Také si vážím získání pozice „Adjunct Associate Professor“ na Wake Forest Univerzitě v Severní Karolíně v oboru Nefrologie. Tato pozice je vyústěním dlouholeté spolupráce našeho týmu s prof. Anthony Bleyerem.

Jak může v roce 2023 váš obor pomoci celé společnosti?

Zabývám se hledáním genetických příčin, molekulárních mechanismů a vývojem léčby pro dědičné chronické onemocnění ledvin a tak se odpověď přímo nabízí. Každé nové poznání v tomto oboru zlepší život nejen jednotlivých pacientů, ale vede i ke zkvalitnění a zlevnění zdravotní péče.

Co od vědy očekáváte ve vzdálenější budoucnosti?

Od vědy očekávám, že bude řešit základní podstatu přírodních, lékařských a společenských procesů a nacházet odpovědi a řešení zajímavých hypotéz. Přála bych si, aby věda nebyla poplatná politické objednávce a socio-ekonomickým trendům. Obávám se ale, že z podstaty systému jakým je věda podporována a hodnocena, budou vždy některá témata preferována a určitá témata budou vyvolávat větší poptávku než jiná. 

A kdo by měl být příštím laureátem Ceny Neuron? 

Když se podívám kolem sebe, tak třeba jen u nás na pracovišti Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy vidím nejméně jednoho skvělého kandidáta. Jméno si ale nechám pro sebe, ten kdo se v oboru pediatrie pohybuje si konkrétního člověka určitě domyslí. 

Sledujte naše neuronové sociální sítě