Když se věda mění v dobrodružství

Věda má mnoho tváří. Někdy se odehrává v tichých laboratořích, jindy pod žhnoucím sluncem mezi dávnými ruinami. A letos, v létě 2025, se poprvé stala také cestou v obou směrech. Program stáží, který Nadace Neuron realizuje ve spolupráci s Nadačním fondem IOCB Tech, běží už několik let. Letos ale vyrazili studenti a studentky poprvé jak z Česka do Izraele, tak i z Izraele k nám.

Výsledek? Čtyři odvážné mise. Každá jiná, každá jedinečná. Od soudních síní přes noční vidění až po biblické kopce. A každá z nich ukazuje, že věda může být stejně dobrodružná jako cestování.
Myšlenky soudců pod drobnohledem

V Jeruzalémě usedl český právník Tomáš Knap do lavic. Tentokrát ale ne jako obhájce ani soudce, ale jako vědec. Jeho úkol zněl téměř jako sci-fi. Naučit umělou inteligenci číst mezi řádky rozsudků a odhalovat kolektivní nevědomí soudců.

Tomáš věří, že i v nezávislém rozhodování existují neviditelná pravidla. Můžou být ovlivněná věkem pachatele, jeho pohlavím, nebo několika „alfa judikáty“, bez kterých se soudy neobejdou. „Čeští soudci se rozhodují, jak chtějí. Izraelci mají guidelines, což jsou strukturovaná pravidla pro rozhodování. My nic takového nemáme,“ vysvětluje.

Pod vedením profesorky Weinshall, světové kapacity na empirickou analýzu soudnictví, zkoumá, jestli by izraelský systém mohl inspirovat i u nás.
Noční vidění proti šedému zákalu

Zatímco Tomáš analyzoval soudní rozsudky, v Olomouci se řešil jiný druh vidění. A to ten, který rozhoduje o bezpečnosti na silnicích po setmění. Izraelské studentky optometrie Deborah Kassabi a Rivka Bloom strávily měsíc v laboratořích Univerzity Palackého, kde měřily, jak šedý zákal ovlivňuje vidění za šera.

Plánovaných 25 měření se díky pracovnímu nasazení proměnilo v 38 dobrovolníků a výsledky tak mohou mít přímý dopad na to, jak pomoci lidem řídit bezpečně i se zhoršeným zrakem. „Laboratoře byly špičkové a komunikace s českými kolegy fungovala skvěle,“ hodnotí Deborah.
Srdce inovací

Na ČVUT v Praze pracovaly Nowar Nureldin a Yumna Jbr, které zkoumaly český startupový ekosystém. Pomáhaly rozvíjet platformu EduMatch. Umělou inteligenci, která propojuje studenty s firmami.

Praha mi učarovala! Ekosystém je dynamický, otevřený a propojuje univerzity s byznysem,“ říká Nowar. Jejich doporučení ukázala, kde se český a izraelský přístup k inovacím liší, a kde se naopak mohou navzájem inspirovat.
2500 let zpět v čase

Směr opačný zvolila česká archeoložka Tereza Holasová. Na vykopávkách v Tel Azeka a Tel Gezer začínal její den ve 4:30, protože už od pěti ráno se kopalo, dokud žár slunce neznemožnil práci.

V sondě T5 objevila zemědělské objekty z doby železné, které pravděpodobně souvisejí s výrobou vína nebo olivového oleje. Po práci následovalo mytí stovek keramických střepů a večerní odborné přednášky. „Východ slunce nad Tel Azekou byl magický. A pak třeba držíte v ruce něco, co naposledy viděl člověk před dvěma a půl tisíci lety,“ popisuje Tereza.

Byl to jedinečný program, který otevřel nové možnosti spolupráce,“ shrnuje jeden z mentorů. Tyto čtyři příběhy mají společného víc, než se na první pohled zdá. Jsou důkazem toho, že mezinárodní vědecká spolupráce přináší konkrétní výsledky, inovace i inspiraci.

Program stáží je realizován díky spolupráci Nadace Neuron a Nadačního fondu IOCB Tech, kterému děkujeme za finanční podporu a za to, že s námi otevírá nové obzory pro mladé vědce.