Jsme globálně propojeni jako nikdy dříve. Změnil se jednou pro vždy svět? Dokážeme využít nové příležitosti, které nyní máme? Jsme více zranitelní a roste složitost systémů tak rychle, že nám spíše hrozí kolaps? Pomohou nám moderní technologie snížit rizika? Nejen tyto témata jsme probrali v rámci dalšího Neuron Clubu 13. února 2020 v Moseru.

V čem je dnešní svět jiný?

Kromě socio-ekonomických faktorů, jako je prodlužující se délka dožití, vyšší urbanizace, pokles kriminality na Západě, je zásadní dostupnost a množství informací. S jejich vyhodnocováním si nevíme úplně rady a nevyužíváme jejich potenciál naplno. Ten, kdo se bude umět správně rozhodnout, bude v budoucnu úspěšný.

„Dochází k průměrování zájmů celé světové populace. Miliardy lidí znají stejné věci, celebrity, fotbalové kluby, mají stejné myšlenky a fungují stejně, ale možná je to škoda, protože plýtváme potenciálem, který jako lidstvo máme. Ochuzujeme svět o individualitu. V byznysu se velmi těžko prosazují lokální firmy oproti světovým hráčům.“ Nebezpečí globalizace: nejsme jako lidi přizpůsobeni tomu, abychom byli tak unifikovaní a fungovali v takových velkých společenstvech. 

V čem jsou rizika a pokrok dnešní doby?

Homogenizujeme svět – což dělá civilizaci náchylnější na nemoci atd. Tyto hrozby budou narůstat s tím, jak bude lidská společnost propojenější, větší a podobnější. Čím jsme homogennější, tím snadněji jsme napadnutelnější. Což je nevýhoda oproti civilizaci před např. 100 lety. 

Hrozba umělé inteligence – manipulace s vědomím lidí Kritická je oblast dezinformací – máme dva dominantní hráče, Google a Facebook, ti jsou mocní, protože se podílejí na toku informací. Veřejné mínění není nic jiného než obraz toho, jaké informace se k nám dostávají. Kdo kontroluje tento chod, je schopen manipulovat s vědomím lidí. Tyto firmy k tomu nezaujaly zodpovědné stanovisko, a zřejmě nezaujmou, protože kdyby se začali chovat odpovědněji vůči společnosti, poklesly by jejich zisky. Celá situace se ještě více zhorší s rozšířením deep fakes.

Potřeba decentralizace - důležitá součást prevence problémů. Např. centrální vláda nikdy nemá lokální informace. Všechny systémy, které jsou decentralizované (politické či ekonomické), sice fungují pomalu a komplikovaně (na což si lidi často stěžují), ale dlouhodobě fungují lépe, protože nepřijde skoková změna, která by mohla způsobit velké problémy. „Když přijde najednou velký problém a my máme diktátora, který špatně rozhodne, může celý systém pohřbít. Když si uchováme decentralizaci, minimalizujeme rizika.“ 

Technologie mají obrovský potenciál – v pozitivním slova smyslu dokáží do procesu rozhodování zapojit větší počet lidí. Jejich negativní riziko tví zejména v manipulaci s veřejným míněním pomocí dezinformací. Ty se nejlépe dají odhalit pomocí tzv. narativů (které používají hlavně státy). Na druhou stranu, jakmile vytvoříme filtr na dezinformace, protihráči se okamžitě adaptují a opatření v praxi přestává fungovat. 

Zřejmě nejlepší prevence proti negativnímu vlivu technologií je kvalitní vzdělání a fungující rodina, která nerezignuje na výchovu nové generace.