Česko-slovenská archeologická výprava objevila s podporou Nadace Neuron nové město mayské civilizace. Město, které pojmenovala Yax Balam (První Jaguár), se nachází v guatemalské provincii Petén a má téměř 3000letou historii. Nalezení jednoho z nejstarších mayských měst společně se zkoumáním dalších nálezů z této oblasti pomůže odkrýt neobjasněné a rozhodující fáze mayských dějin.

Expedice Za ztraceným mayským městem, kterou Nadace Neuron podpořila v rámci grantového programu částkou ve výši 1 milion korun, vedli do Guatemaly český průzkumník Ladislav Šilhán a profesorem Milan Kováč z Univerzity Komenského v Bratislavě. Výprava identifikovala dosud neznámé mayské osídlení, respektive několik městských center. Vykopávky na místě odkryly, že jde pravděpodobně o nejstarší městské centrum v regionu a současně o největší dosud neobjevené město v archeologicky bohatém severovýchodním Peténu. 

Expedičníci už během plánování výpravy používali poznatky nejmodernějších technologií a do svého týmu přizvali archeoložku a výzkumnici Saru Polak, která zkoumá historii v souvislosti s technologiemi umělé inteligence. Právě technologie ve spojení se systematickými archeologickými vykopávkami pak umožnily nálezy zasadit do odpovídajícího časového a kulturního rámce.

Objevy nevyčíslitelné hodnoty popíší vznik i zánik mayské civilizace

Mayové patřili k nejvyspělejším civilizacím, archeologické vykopávky v Guatemale odhalily velké množství objevů, například paláce, sochy, pozůstatky rituálů, astronomické observatoře a spoustu dalších objektů nevyčíslitelné vědecké hodnoty. První práce v terénu odkryly, že město Yax Balam prosperovalo především ve středním a pozdním předklasickém období, tedy v letech 850 př. n. l. až 150 n. l. a přibližně tisíc let bylo centrem regionu. 

„Podle vykopávek město patří k nejstarším mayským aglomeracím vůbec. Postupem let docházelo k jeho úpadku i opětovnému rozvoji, od samotného počátku mayských dějin, vzniku království a prvních městských států až po tzv. mayský kolaps, který způsobil zánik civilizace,“ vysvětluje Milan Kováč, vědecký garant Expedice Neuron a vedoucí Centra mezoamerických studií na Univerzitě Komenského v Bratislavě. „Terénním výzkumem jsme zdokumentovali až 7 velkých architektonických čtvrtí města Yax Balam,“ doplňuje Kováč.

Terénní průzkum v Guatemale: symbióza technologií a lidí

Expedice vyrazila do provincie Petén v červenci 2023 a už během své přípravy využila různé formy nejmodernějších technologií. Archeologická výprava propojila umělou inteligenci a neuronové sítě při verifikaci digitálních dat z leteckého snímkování LiDAR. Laserová technologie LiDAR proniká pod povrch a dokáže vykreslit charakter povrchu, tedy odhalit stavby, paláce či městské celky. Neuronové sítě následně vyhledávají objekty zájmu přímo pomocí zvolených algoritmů. Terénní vykopávky a archeologický průzkum pak nálezy potvrdí.

„Technologie sice předem umožnily identifikovat město a vydat se na přesně zacílené místo v guatemalské džungli, v místě se ale doteď žádný průzkum neprováděl. Nebylo tak jasné, zda různé shluky budov hluboko v džungli reálně tvoří jednu kompaktní aglomeraci, jaké jsou mezi nimi vztahy a jaká je chronologie a historický význam místa,” objasňuje Ladislav Šilhán, odborník na 3D vizualizace mayských center a vedoucí Expedice Neuron. 

Odpovědi na všechny otázky přinesla sedmitýdenní expedice. „Digitálně jsme zdokumentovali hlavní centra objeveného města Yax Balam, které teď postupně vizualizujeme do 3D modelů. Některé části budeme dále zkoumat nebo je představíme veřejnosti pomocí realistické 3D animace. Věrohodně tak přiblížíme život jedné z nejstarších civilizací na světě,” dodává Šilhán.

3D rekonstrukce náměstí města Yax Balam. Nádvoří obklopovaly paláce a pyramidy, patřil k nim městský park protkaný dlážděnými chodníky. To svědčí o přepychu a bohatství města.

Expedice Neuron kromě města Yax Balam, kde terénním výzkumem zdokumentovala až 7 velkých architektonických čtvrtí tohoto městského celku, zrealizovala průzkum a vykopávky v širším pralesním regionu - v současnosti probíhá vědecké vyhodnocování objevů a zpracování archeologických nálezů, na čemž se podílejí i experti na digitalizaci kulturního dědictví z ČVUT v Praze. Cílem je například zrekonstruovat a simulovat, jak civilizace žila.

„Zpracování nálezových zpráv je podmínkou pro další publicitu výsledků expedice,“ doplňuje Milan Kováč.

Sledujte naše neuronové sociální sítě