Expedice Neuron - Do Peru za bekasinou královskou 2017
Ornitolog Vojtěch Kubelka se vydal do střední části Peru, aby zde zjistil více o životě bájné bekasiny královské a odpověděl na otázku, zda je opravdu ohroženým druhem, nebo jen uniká lidské pozornosti.
A jak to vše dopadlo? Expedice Neuron byla zakončena úspěšně! Vojtěchu Kubelkovi se podařilo bekasinu královskou vypátrat a prokázat tak existenci tohoto bájného ptáka.
Předmět Expedice Neuron 2017: Tajemný druh bahňáka bekasiny královské byl déle než století považován za vyhynulý druh. Cílem expedice ornitologa Vojtěcha Kubelky bylo prozkoumání předpokládaného teritoria bekasiny královské královské (Gallinago imperialis) v peruánských Andách, ověřit dosud existující záznamy, popř. zmapovat nové lokality jejího výskytu. V Peru strávil se svým týmem 40 dní od 6. 11. do 15. 12. 2017. Od Nadačního fondu Neuron získal na svůj výzkum 139 000 Kč.
Přečtěte si Zápisky z cest
Jde o mystický druh, říká o bekasině královské ornitolog Vojtěch Kubelka
Název bekasina královská je poněkud zvláštní. Podle čeho vznikl?
Samci i samice mají červenavě nazlátlé okraje per a působí poněkud vznešenějším dojmem v porovnání s dalšími druhy bekasin. Je rovněž mírně větší než většina bekasin, asi jako domácí holub.
Proč jste si jako cíl expedice vybral zrovna tohoto ptáka? Čím vás zaujal?
Patří do velice zajímavé skupiny zvané bahňáci. Žijí po celém světě. Od pouští, přes tropické pralesy, velehory až po arktickou tundru, jeden druh dokonce osídlil Antarktidu. Fascinující je například jejich schopnost překonávat obrovské vzdálenosti. Břehouš rudý zvládne za devět dní a bez mezipřistání uletět trasu z Aljašky na Nový Zéland. Během letu nepřijímá potravu ani vodu. Zajímavé jsou i role pohlaví u bahňáků. Obvykle je dominantní a barevnější samec, ale u některých druhů, například tropických ostnáků, obhajuje své velké teritorium naopak samice. Má k tomu dobrý důvod. Na jejím území přebývá několik partnerů, se kterými postupně zakládá rodinu. Bahňáci mají také velmi rozličné a často komplikované systémy péče o snůšku a mláďata. Například u jespáka šedého samice po nakladení prvních vajec přenechá péči o snůšku samci, vyhledá jiného samce a snese další vajíčka. Obvykle se o tuto druhou snůšku již stará samice. Druhý samec je tak na rozdíl od prvního volný pro navazování dalších vztahů.
A proč chci studovat zrovna biologii bekasiny královské?
Je to v řadě ohledů bájný pták. Téměř celé 20. století ho ornitologové považovali za vyhynulý druh, až poté byl znovuobjeven na několika lokalitách ve střední části Peru. Je aktivní za soumraku, jinak o něm skoro nic nevíme. Nyní máme šanci bekasinu královskou najít a lépe poznat.
Proč se o mláďata některých druhů bahňáků stará jen jeden z rodičů?
O tom existuje řada teorií. Například pěvci krmí mláďata, která se líhnou holá, v hnízdě a potravu jim musí obstarávat oba rodiče. U bahňáků se kuřata vylíhnou již ochmýřená, záhy opouštějí hnízdo a sama si hledají něco k snědku. Rodič je “pouze“ stráží před predátory a vodí za potravou, případně v prvních dnech života opakovaně zahřívá. To zpravidla zvládne jen jeden z partnerů. Druhý partner tak může opustit rodinku, což otevírá prostor pro vytváření rozličných a komplikovaných párovacích i rodičovských systémů.
Rodič ale nemůže sedět na vejcích a zároveň vodit za potravou už vylíhlá mláďata. Jak příroda zařídila, aby kuřata přišla na svět současně?
Koncem období sezení na vejcích dochází k zajímavému jevu. Kuřátka si začnou ťukáním i hlasem dávat signály, kdy se vylíhnou a příchod na svět synchronizují. Obvykle se všechna vylíhnou v rozmezí několika hodin.
Kdy skupina bahňáků vznikla?
Na začátku třetihor, podobně jako řada dalších ptačích skupin poté, co na konci druhohor vymřeli dinosauři.
Proč dostali název bahňáci?
Většina druhů se pohybuje na mořském pobřeží, ve vnitrozemí na bahnitých nebo bažinatých místech. Asi proto český název bahňáci. Ovšem některé druhy se vyskytují také v pouštích a v horách, kde žádné bažiny nejsou. Díky schopnosti létat daleko za potravou, mohou žít bahňáci také v oblastech, kde voda není.
Čím se živí?
Z bahna nebo pobřežních písků zpravidla vytahují většinou různé mlže, červy a jiné bezobratlé živočichy, ale najdou se i specialisti na rostlinnou potravu, nebo lov krabů. Bahňáci se proto vyznačují velice rozmanitými tvary zobáků. Bekasiny ho mají dlouhý až 15 centimetrů, jeho špička, která se otevírá jako malá pinzeta, je velmi citlivá a tvoří perfektní nástroj pro lov kořisti takzvaným sondováním. Jiné druhy mají zobák různě masivní, dlouhý nebo zahnutý tak, aby dobře vyhovoval obvyklému způsobu získávání potravy konkrétního bahňáka. Vzácný jespák lžícozobý má dokonce konec zobáku ve tvaru lžičky.
Žijí bahňáci také v Česku?
U nás hnízdí pravidelně devět druhů, desítky dalších pravidelně protahují. Nejtypičtějším zástupcem je čejka chocholatá. V posledních desetiletích její počty výrazně poklesly, ve srovnání s 80. lety jich dnes u nás hnízdí asi jen 15 procent.
Na expedici odjedete na podzim, máte už vytipovaná místa, která prozkoumáte?
Pojedeme do oblasti, kde v roce 2008 slyšeli ornitologové typický hlas bekasiny královské, takže je reálná šance, že některou z těchto populací objevíme. Je to v horách okolo 3000 metrů nad mořem, asi 350 kilometrů jihovýchodně od hlavního města Peru. Také víme o lokalitě, kde bekasinu zjistili v 90. letech, ale na satelitních snímcích jsou vidět jenom políčka, takže tam již zřejmě nežije.
Jak budete pracovat přímo v terénu? Přijedete do vytipovaných míst a co dál?
Samci bekasiny královské v době námluv vylétávají za soumraku na tok, předvádí akrobatické lety a vydávají charakteristické zvuky. Budeme pozorně naslouchat a pokusíme se vytipovat, kudy létají. Kolega, specialista na odchyt ptáků v tropech, pak rozmístí jemné sítě a zkusíme alespoň jednoho ptáka odchytit. Pokud se to podaří, přilepíme mu na peříčka nad ocasem miniaturní vysílačku vážící jeden gram, což není pro ptáka velikosti bekasiny téměř žádná zátěž. Pomocí radiové telemetrie a směrových antén pak lze signál z vysílačky zaměřovat na vzdálenost tří až pěti kilometrů. Postupně tedy můžeme poznat kam létá za potravou, jestli na travnatá stanoviště, nebo do lesa, kde odpočívá, ale zejména, které prostředí využívá ke hnízdění.
Pokusíte se bekasinu královskou nějak přilákat?
Chceme použít nahrávku, na které samec toká a obhajuje své teritorium. Tento hlasový signál má vyprovokovat místního samce, aby přilétl blíž, zjistil, kdo si troufl přilétnout na jeho území a případně si to s ním vypořádal. Alternativně může nahrávka sloužit k přivábení samiček.
Jak nahrávky vznikly?
Existuje databáze hlasů ptáků z celého světa. Každý ornitolog může přidat svůj „úlovek“ a odborníci ověřují, jestli skutečně patří konkrétnímu druhu. Podle intenzity a melodie lze odhadnout, jestli je to teritoriální hlas, nebo varování před predátorem. Před odjezdem do Peru nahrávky vyčistíme a zesílíme, abychom měli co největší šanci na úspěch. To má na starost kolega, který strávil v tropickém pralese průběžně již několik let a má dobré zkušenosti s odchytem ptáků.
Z čeho máte největší obavy?
Největším rizikem je, zda se podaří bekasinu královskou odchytit do sítě. Někteří ptáci na hlasové nahrávky vůbec nemusí zareagovat, nebo se sice přiblíží, ale pak mohou strmě vzlétnout a síti se vyhnout. Bude to hodně napínavé.
Můžete objevit něco světově unikátního?
V peruánských horách je klima velmi různorodé a pro řadu druhů není pevně ohraničená doba hnízdění. Ale kdybychom měli velké štěstí, bylo by opravdu unikátní zjistit, kde bekasina královská ukrývá své hnízdo. Pomocí nainstalované minikamery by se dalo sledovat jak často se rodiče střídají při inkubaci, jak probíhá líhnutí kuřat a vůbec, co všechno se v okolí hnízda děje... S touto možností ale moc nepočítám, protože by šlo opravdu o velkou náhodu, že by se nám to podařilo. Ovšem zásadním přínosem bude i zjištění, zda bekasina královská opravdu žije na vytipovaných lokalitách, jestli se zdržuje spíše v mokřadech nad hranicí lesa, nebo v lesním porostu... Tyto poznatky nám pomohou lépe pochopit, jaké biotopy využívá a čím je případná populace těchto ptáků ohrožena. Nicméně svahy tropických hor stále ukrývají mnohá nečekaná překvapení, proto je potřeba mít oči stále otevřené.
Jaký bude přínos vašich poznatků?
Mohou posloužit například k větší ochraně biotopu, nebo i k vyhlášení rezervace. Také by se na základě našeho výzkumu mohlo dát přibližně odhadnout, jak početná je populace v oblastech, kde může bekasina královská přebývat. Věděli bychom, jestli je skutečně ohroženým druhem, nebo jen uniká lidské pozornosti. O poznatky z výpravy se chceme podělit na mezinárodních konferencích o bahňácích, možná již na setkání, které se uskuteční letos na podzim v peruánském Paracas. Výsledky výzkumu bychom rádi rovněž publikovali v odborném časopisu. Do Peru pojedu se třemi spolupracovníky, v Jižní Americe mají dva místní ornitologové v plánu se k nám přidat. Expedici považuji za začátek dlouhodobější součinnosti, při které by místní ornitologové mohli celoročně sledovat výskyt a studovat biologii bekasiny královské.
Vojtěch Kubelka
Narodil se v roce 1989 v Českých Budějovicích. V roce 2014 absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, poté pokračoval pracovní praktickou stáží na University of Bath ve Velké Británii a nyní je ve třetím ročníku PhD. studia na katedře ekologie PřF UK. Od roku 2004 je členem České společnosti ornitologické a od roku 2014 i členem jejího výboru, od roku 2007 je koordinátorem Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR, od roku 2014 je členem výkonného výboru mezinárodní bahňákářské skupiny (Internationa Wader Study Group). Připravil a vedl, nebo se zúčastnil jako člen několika ornitologických expedicí, mimo jiné také na Aljašku, do Ruska na Čukotku a k jezeru Bajkal, do Gruzie, Egypta a Maroka.