Anežka Kuzmičová: Zkoumám dětský prožitek při čtení faktů

Anežka Kuzmičová je průkopnice disciplíny, která představuje nové pojetí výzkumu gramotnosti u dětí a dospělých. Za svoji výjimečnou práci získala Cenu Neuron 2022 pro nadějné vědce v oboru společenské vědy. Co se od loňského října, kdy prestižní vědecké ocenění přebíral v Národním muzeu, změnilo? Co očekává od budoucnosti? "Líbí se mi, že věda napříč obory čím dál tím víc bere v potaz realitu jiných než většinových kultur. Ať už se jedná o děti, které jsou vlastně nejpočetnější menšinová kultura na světě a jejichž hlas má ve vědě čím dál větší váhu," říká Anežka Kuzmičová.

Cenu Neuron jste získala loni v říjnu. Jak se za tu dobu váš obor posunul?

K výzkumu dětského čtení mě přivedl dávný zájem o to, co to je vědomí. Jak to, že něco začneme vědomě prožívat, zatímco jiné věci se nám jen tak dějí bez povšimnutí? Existuje několik konkurenčních teorií o tom, jak tohle funguje. Jejich zastánci se dali před časem zcela mimořádně dohromady a pomohli výzkumníkům různě po světě provést ověřující experimenty. První analýzy prezentovali v New Yorku letos v červnu, na publikace se teď napjatě čeká.

Co zajímavého od října potkalo vás osobně?

Podařilo se mi rozjet výzkum dětského prožitku v oblasti čtení o faktech, což je zcela neprobádané. Jaké informace děti v každodenním životě zaujmou a proč? Jakým způsobem v sobě potom svůj zájem o nějaké téma – třeba o auta, o zvířata, o vesmír –, dál živí? Jakou roli v tom hraje čtení? Pracuje na tom se mnou kolegyně Markéta Supa a tým dalších skvělých lidí a moc nás to baví.

Jak může v roce 2023 váš obor pomoci celé společnosti?

Výzkumy jako ten náš pomáhají ukázat, co děti naplňuje, motivuje, ale i co jim v učení ze strany dospělých brání nebo vysloveně vadí. Jaký to má význam pro nás všechny, asi není potřeba nějak složitě rozvádět.   

Co od vědy očekáváte ve vzdálenější budoucnosti?

Líbí se mi, že věda napříč obory čím dál tím víc bere v potaz realitu jiných než většinových kultur. Ať už se jedná o děti, které jsou vlastně nejpočetnější menšinová kultura na světě a jejichž hlas má ve vědě čím dál větší váhu; nebo třeba o to, že psycholingvisti po letech zjišťují, že modely čtení vystavěné na datech anglickojazyčných čtenářů nemusí platit pro ostatní jazyky. Jenom věda o všech může sloužit všem. 

A kdo by měl být příštím laureátem Ceny Neuron? 

Někdo, kdo se zasluhuje za vědu kreativní, inkluzivní, komunikovatelnou a s filozofickým přesahem. Jestli nám společenský vývoj posledních pár let něco ukázal, tak jsou to obrovské mezery v našem chápání toho, kdo jako lidi jsme a co nás spojuje.

Sledujte naše neuronové sociální sítě