Mgr. Libor Barto, Ph.D.

Působí na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, kde je profesorem na Katedře algebry MFF UK. Matfyz absolvoval v roce 2003, kde tři roky nato získal Ph.D). Po doktorátu působil na McMaster University v Kanadě (2010 až 2012). Zaměřuje se na univerzální algebru a teorii výpočetní složitosti. Je autorem či spoluautorem desítek odborných prací v předních mezinárodních časopisech. Pro svůj výzkum získal ERC Consolidator Grant (CoCoSym – Symmetry in Computational Complexity, 2018 až 2023) a spolu s M. Bodirskym a M. Pinskerem také ERC Synergy Grant (POCOCOP – Polynomial-time Computation: Opening the Blackboxes in Constraint Problems, 2023-2029). Je laureátem Ceny Neuron pro mladé vědce (2012) či Ceny předsedy Grantové agentury ČR (2018). Kromě matematiky našel zálibu i v hudbě – hrál na příčnou flétnu v kapele Votchi. Má tři děti.

Narodil se v roce 1980. Přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Zabývá se matematikou a teoretickou informatikou. Výsledky jeho výzkumu jednou možná poslouží k vývoji výkonnějších algoritmů pro počítače. Volný čas věnuje hře na příčnou flétnu. Hraní je pro něho tvůrčí proces, stejně jako matematika.

Mgr. Libor Barto, Ph.D.

„Hudba a matematika vyžaduje kreativní přístup, proto mě baví obojí,“ říká Libor Barto, laureát ceny Neuron 2012 za matematiku pro vědce do 40 let. Ve volných chvílích hraje na příčnou flétnu. V zaměstnání na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze se zabývá výzkumem v oblasti matematiky a teoretické informatiky. „Je zážitek pracovat na problému a předem netušit, kudy se vydat směrem k jeho řešení, jediným omezením jsou matematické zákony,“ nechává nahlédnout do zákulisí své práce.

Jaké budou mít jeho vědecké poznatky využití v praxi, ho moc nezajímá. „A proč vlastně? Vždyť báseň taky nemá nějaké určité uplatnění. Stačí, že je krásná. Stejně úžasné je pro mě, když přijdu na řešení nějakého složitého matematického problému,“ říká Libor Barto.

Jen opatrně připouští, že výsledky jeho výzkumu se možná budou hodit v praxi, pro vytváření algoritmů na rychlé řešení konkrétních problémů. "Matematické poznatky se mohou za x let využít v nečekaných souvislostech", vysvětluje. Kdy to bude? Těžko říct.

Matematika je obor, jehož poznatky se uplatňují za nejdelší dobu. Jako příklad Libor Barto uvádí teorii čísel. Staří Řekové se jí zabývali už před dvěma tisíciletími a teprve nedávno vznikly kryptosystémy založené na poznatcích o této teorii. Dnes kryptosystémy fungují v každém mobilním telefonu.

Libor Barto v médiích:

• iFORUM Utíkám před dětmi dělat vědu do školy