Laureát
Prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc.
Laureátka Ceny Neuron za celoživotní přínos vědě
Eva Kubala Havrdová změnila život tisícovkám lidí. Oceněná vědkyně, která působí na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN, totiž patří k lékařkám, jež zásadně změnily podobu péče o pacienty s roztroušenou sklerózou. A to v Česku i ve světě. Profesorka neurologie z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy stála u zrodu moderní biologické léčby takzvané „eresky“, prosadila mezinárodní standard NEDA (hodnocení efektivity farmakologické léčby) a bojuje za co nejčasnější nasazení terapie ještě před propuknutím klinických příznaků.
Založila a vede Centrum pro léčbu roztroušené sklerózy při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN), přičemž vychovala generace specialistů v oboru neuroimunologie. Přestože je ve vědě i medicíně známá nekompromisností, její hlavní motivací zůstávají pacienti. A snaha, aby diagnóza roztroušené sklerózy už nebyla životním ortelem. „Radši něco zkusím, i když riskuju, než abych nedělala nic,“ zní životní motto profesorky Evy Kubala Havrdové.
Dáma, která zlepšuje životy
Hlavní Cena Neuron za rok 2025 je ve správných rukách. „Eva Kubala Havrdová změnila k lepšímu život desítkám, možná stovkám tisíc lidí,“ uvedl Jiří Friml, vědec světového jména a předseda odborné poroty Cen Neuron. „Téma roztroušené sklerózy u nás bylo dříve úplně ignorované. Když jsem začínala a rozjížděla nově pojatou péči o pacienty s touto nemocí, měla jsem respekt v zahraničí. Ale tady (v Česku) nic. Jen klacky pod nohy. Trvalo léta, než se to změnilo. I proto vnímám ocenění jako satisfakci a uznání práce,“ říká Havrdová.
Roztroušená skleróza je nevyléčitelná nemoc. Ale léčitelná. A výjimečná česká lékařka má zásadní podíl na tom, že pro pacientky a pacienty už v dnešní době diagnóza neznamená ortel života na vozíku. Laureátka Ceny Neuron za medicínu hrála a stále hraje klíčovou roli při nastavování mezinárodních standardů péče a léčby RS čili „eresky“, jak se také říká.
Zájem o revoluční přístupy
Když vystudovala tehdejší Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, rozhodovala se, jestli se bude věnovat neurologii, nebo imunologii. Vyhrála neurologie, ale brzy se ukázalo, že s imunologií se neloučí. Proč? Potkala totiž svého guru. Na Katedře neurologie a na Neurologické klinice v Krči pracoval profesor Pavel Jedlička, který se specializoval na léčbu roztroušené sklerózy. Tehdy byla tato nemoc považována za výhradně neurologický problém. Ale Jedlička šel takříkajíc proti proudu, což mladou lékařku Evu přitahovalo. „Teorií, jak nemoc vzniká, existovala spousta, ale často nesmyslných. Tehdejší obecný přístup k nemoci byl spíš ‚nedělat nic a pozorovat‘, ale to mi nikdy nešlo,“ vypráví. Revoluční přístup Pavla Jedličky ji nadchl. „Usilovně se věnoval studiu imunologie, protože právě možná porucha v imunitním systému se mu jevila jako jeden z hlavních podezřelých. Geniálně viděl dopředu. Razil pionýrskou teorii, že jde o neuroimunologické onemocnění a musí se léčit imunita, která je podstatou té nemoci,“ vzpomíná jeho žačka.
Princip, že imunologické aspekty zasahují do všech medicínských oborů, v tu dobu ještě obecně přijímán nebyl. A první ohromný zlom přišel dle ní roku 1996. Jmenoval se interferon beta. První biologická léčba, tedy terapie, která funguje na principu utlumování nebo vybuzování některých projevů imunitního systému. „Snížilo to počet akutních atak nemoci. Byl to už nezlomný důkaz o propojení nemoci s imunitním systémem,“ líčí. Téhož roku odešla Kubala Havrdová z Krče na Neurologickou kliniku 1. LF UK a VFN, kde založila Centrum pro léčbu roztroušené sklerózy, kde působí dodnes. A centrum se stalo lídrem, který udává trendy pro celý svět.
